Důchod při práci v zahraničí

Proč práce v zahraničí neznamená ztracený důchod

Řada lidí se obává, že roky odpracované v zahraničí pro český důchod „propadnou“. Ve skutečnosti je to naopak – při práci v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarsku vzniká samostatný nárok na důchod z každé země, kde byl člověk pojištěn alespoň jeden rok, pokud splní i další podmínky dané vnitrostátními předpisy té země. Kdo tedy pracoval deset let v Česku a pět let v Německu, může v důchodovém věku dostávat dvě samostatné penze – českou a německou – vyplácené souběžně.

Pravidla vycházejí především z evropských nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (nařízení č. 883/2004 a 987/2009), která zajišťují, že migrace za prací uvnitř EU člověka o nárok na důchod nepřipraví, ani ho nenutí volit jen jeden systém.

Tento princip se týká i lidí, kteří v zahraničí strávili jen krátkou část kariéry, například pár let po škole nebo brigádu v rámci studia. I krátká doba pojištění v jiném státě EU se může v budoucnu promítnout do samostatného, byť menšího důchodu z té země – proto má smysl mít přehled, ve kterých zemích jste byli po nějakou dobu pojištěni, i když to bylo jen na krátkou epizodu kariéry.

Jak funguje sčítání dob pojištění

Princip sčítání dob pojištění se používá tam, kde je nárok na důchod podmíněn dosažením určité minimální doby pojištění. Pokud by doba získaná jen v jedné zemi nestačila, přičtou se k ní doby pojištění z ostatních zemí EU/EHP a Švýcarska, čímž se posoudí, zda je podmínka splněna. Jakmile je nárok potvrzen, každá země ale vypočítá a vyplácí jen svůj díl důchodu – tedy poměrnou část odpovídající skutečně odpracované době v té zemi, ne celý důchod za všechny odpracované roky najednou.

Sčítání se tedy použije jen pro posouzení nároku, ne pro výpočet výše dávky. Výše českého dílu důchodu se počítá stejně jako u kterékoli jiné žádosti – podle evidovaných příjmů a dob pojištění v Česku, obdobně jako popisujeme v článku jak se počítá starobní důchod.

Kde a jak o zahraniční důchod žádat

Žádost o důchod se podává u instituce v zemi bydliště žadatele – pokud tedy žijete v Česku, žádáte přes ČSSZ, i když jste část kariéry pracovali v jiném státě EU. ČSSZ pak žádost postoupí a komunikuje s příslušnými zahraničními institucemi, které vyřídí svůj díl důchodu samostatně. Vyřízení žádosti se zahraničním prvkem obvykle trvá déle než čistě česká žádost, protože je potřeba počkat na podklady z druhé země.

Před podáním žádosti má smysl si u ČSSZ vyžádat přehled evidovaných dob pojištění, obdobně jako u čistě českého důchodu – více v článku o informativním osobním listu důchodového pojištění. U zahraničních dob je dobré mít i vlastní podklady (pracovní smlouvy, potvrzení zahraničního pojištění), pro případ, že by evidence na zahraniční straně byla neúplná.

Země mimo EU: dvoustranné smlouvy

Mimo Evropskou unii, EHP a Švýcarsko se sčítání dob pojištění uplatní jen tam, kde má Česká republika s danou zemí uzavřenou dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení. Česko má takové smlouvy uzavřené s řadou zemí mimo unii, včetně některých zámořských států. V takovém případě se nárok posuzuje jak podle českých vnitrostátních předpisů, tak podle konkrétní mezinárodní smlouvy, a princip je obdobný jako v EU – doby pojištění se pro posouzení nároku sčítají, výše dílčích důchodů se ale počítá zvlášť za dobu strávenou v každé zemi.

Bez smlouvy se počítá jen česká doba

Pokud Česko s danou zemí smlouvu o sociálním zabezpečení nemá, ČSSZ při výpočtu českého důchodu zohlední pouze doby pojištění získané v Česku. Doba strávená prací v zemi bez smlouvy tak český důchod nezvýší ani neumožní splnit minimální dobu pojištění – nárok na případný důchod z té země je potřeba řešit samostatně podle jejích vlastních pravidel.

Na co si dát pozor při plánování

Kdo plánuje část kariéry strávit v zahraničí, měl by dopředu zjistit, zda cílová země patří do EU/EHP, má se sídlem Švýcarska, nebo zda s ní má Česko uzavřenou dvoustrannou smlouvu. Podle toho lze odhadnout, zda bude odpracovaná doba pro důchod „vidět“, nebo zda si na dobu bez pokrytí bude potřeba vytvořit vlastní finanční rezervu, například formou vlastního spoření na důchod. Souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním při práci na vlastní účet v zahraničí je vhodné konzultovat i v kontextu pravidel pro zálohy OSVČ na sociální a zdravotní pojištění, pokud v zahraničí podnikáte.

Dobré je také myslet na to, že souběh několika dílčích důchodů z různých zemí obvykle znamená i několik samostatných žádostí a komunikaci s víc institucemi – proto se doporučuje začít s přípravou podkladů s dostatečným předstihem před dosažením důchodového věku.

Užitečné je i sledovat, jak se s roky měnilo místo bydliště a pojištění, a mít po ruce alespoň orientační přehled, kolik let jste v které zemi odvedli pojistné. Usnadní to nejen samotné podání žádosti, ale i odhad toho, s jak vysokým celkovým důchodem ze všech zemí lze v budoucnu reálně počítat.

Časté otázky

Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.