Vyšší, nebo nižší?

Proč jsou čísla o penězích tak těžko odhadnutelná

Lidé bývají docela dobří v odhadování pořadí věcí, ale mnohem horší v odhadování poměrů. Tušíme, že se v Praze vydělává víc než v Karlovarském kraji, ale už netrefíme, že rozdíl v průměrné hrubé mzdě je přes 25 tisíc korun měsíčně. Podobně to platí u cen, daní i státního rozpočtu — směr odhadneme snadno, velikost rozdílu už málokdy.

Data ve hře pocházejí z běžně zveřejňovaných statistik: průměrné mzdy podle krajů čtvrtletně publikuje Český statistický úřad, výši důchodů a minimální mzdy stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, kapitoly státního rozpočtu schvaluje Poslanecká sněmovna podle návrhu Ministerstva financí a kurzy měn každý pracovní den vyhlašuje Česká národní banka. Ceny benzinu, zlata a stříbra se naopak mění každý den — u nich hra ukazuje konkrétní datum, ke kterému hodnota platí.

Zajímavé je porovnávat čísla ze stejné jednotky napříč úplně jinými oblastmi života — třeba cenu benzinu s cenou mléka, nebo výdaje na obranu s výdaji na zemědělství. Právě tahle „jablka s hruškami“ srovnání často odhalí, jak velké částky se v ekonomice ve skutečnosti pohybují a jak malé jsou vedle nich některé rozpočtové kapitoly, o kterých se přitom hodně mluví.

Hodnoty v denní výzvě jsou pro všechny hráče v daný den stejné a nemění se — vybírá je datum, ne náhoda. Nekonečný režim naopak losuje dvojice pořád nové, takže se dá cvičit i večer po dohrané výzvě.