Paušální daň, nebo výdajový paušál? Kalkulačka pro OSVČ

Tři způsoby, jak OSVČ platí státu

Každý živnostník může v roce 2026 zdaňovat příjmy jedním ze tří způsobů. Paušální daň je jedna měsíční platba, která v sobě schovává daň, sociální i zdravotní pojištění — nepodáváš daňové přiznání ani přehledy. Výdajový paušál znamená, že si od příjmů odečteš pevné procento (80, 60, 40 nebo 30 % podle druhu činnosti) bez ohledu na to, kolik jsi skutečně utratil(a). A skutečné výdaje se vyplatí tomu, kdo má drahý provoz a vede daňovou evidenci. Jak se počítá daň, vysvětluje článek Daň z příjmů OSVČ.

Co se v roce 2026 změnilo

Rok začal přísněji: konsolidační balíček zvedl minimální vyměřovací základ na důchodové pojištění na 40 % průměrné mzdy a minimální záloha stoupla na 5 720 Kč. V červnu ale Sněmovna schválila novelu, která minimum zpětně od ledna vrátila na 35 % (17 139 Kč měsíčně). Od července se proto platí minimální záloha 5 005 Kč a 1. pásmo paušální daně kleslo z 9 984 Kč na 9 162 Kč. Kdo byl v prvním pásmu, má za první pololetí přeplatek 4 932 Kč, o který si může snížit další zálohy. Druhé (16 745 Kč) a třetí pásmo (27 139 Kč) se nezměnilo. Víc v článcích Paušální daň a Sociální a zdravotní pojištění OSVČ.

Komu se co vyplatí

Paušální daň vychází nejlépe lidem s vyššími příjmy a nízkými výdaji — třeba programátorovi nebo grafikovi s příjmy kolem milionu. S nízkými příjmy se často vyplatí výdajový paušál, protože minimální pojistné je nižší než platba v 1. pásmu a navíc můžeš uplatnit slevy. V paušálním režimu totiž nejde uplatnit zvýhodnění na děti — rodič s dvěma dětmi tak může s výdajovým paušálem vyjít levněji i při vyšších příjmech.

Do paušální daně může jen neplátce DPH s příjmy do 2 milionů Kč, který nemá zároveň zaměstnání. Do které hranice smíš do kterého pásma, záleží na druhu činnosti. Přihlásit se musíš vždy do 10. ledna (v roce 2026 do 12. ledna). S obratem nad 2 miliony za kalendářní rok se navíc musíš registrovat k DPH — viz Jak funguje DPH.