Daň z příjmů OSVČ: výdajové paušály a paušální daň
Živnostník má u daně z příjmu na výběr ze tří základních cest: uplatnit skutečné výdaje, použít výdajový paušál v procentech z příjmů, nebo vstoupit do paušálního režimu a přiznání neřešit vůbec. Který způsob vyjde nejlíp, závisí na výši příjmů, skutečných nákladech a na tom, jestli chce OSVČ čerpat slevy na dani.
V kostce
- Daň z příjmu fyzických osob má sazbu 15 % do základu 1 762 812 Kč za rok 2026, nad touto hranicí 23 %.
- Výdajové paušály jsou 80, 60, 40 a 30 % podle druhu činnosti, každý má svůj maximální roční limit výdajů.
- Paušál 80 % (řemeslné živnosti, zemědělství) má limit 1 600 000 Kč, paušál 60 % (ostatní živnosti) limit 1 200 000 Kč.
- Paušál 40 %, případně 30 % u příjmů z pronájmu obchodního majetku, má limit 600 000 Kč.
- Paušální daň je samostatný režim s pevnou měsíční platbou a nahrazuje jak daň, tak zálohy na pojištění — je to jiná věc než výdajový paušál.
Tři způsoby, jak OSVČ může snížit základ daně
Základem daně u OSVČ jsou příjmy snížené o výdaje. Výdaje lze uplatnit třemi způsoby:
- skutečné výdaje — evidují se všechny doložené náklady na podnikání (materiál, nájem provozovny, pojištění, odpisy vybavení),
- výdajový paušál — procento z příjmů se odečte automaticky bez dokládání jednotlivých nákladů,
- paušální daň — samostatný režim mimo běžné přiznání, popsaný podrobně v článku o paušálním režimu.
Skutečné výdaje se vyplatí, když jsou reálné náklady vyšší než paušál — typicky u řemesel s drahým materiálem nebo u nákladné investice do vybavení. Paušál je jednodušší a vyplatí se, když jsou skutečné náklady nízké, třeba u služeb bez velkých vstupů.
Sazby výdajových paušálů a jejich limity
Zákon rozlišuje čtyři sazby výdajového paušálu podle druhu činnosti:
- 80 % pro příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z řemeslných živností, maximálně do výdajů 1 600 000 Kč ročně,
- 60 % pro příjmy z ostatních živností (volných, vázaných i koncesovaných), maximálně do výdajů 1 200 000 Kč ročně,
- 40 % pro příjmy ze samostatné činnosti, na kterou není potřeba živnostenské oprávnění (například svobodná povolání), maximálně do výdajů 600 000 Kč ročně,
- 30 % pro příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, maximálně do výdajů 600 000 Kč ročně.
Kdo má příjmy vyšší, než odpovídá limitu, paušál si uplatnit může, ale nad limitem už výdaje dál nerostou — zbytek příjmu nad limitem se zdaní bez dalšího odpočtu.
| Paušál | Pro koho | Maximální výdaje |
|---|---|---|
| 80 % | zemědělství, řemeslné živnosti | 1 600 000 Kč |
| 60 % | ostatní živnosti | 1 200 000 Kč |
| 40 % | samostatná činnost bez živnosti | 600 000 Kč |
| 30 % | pronájem obchodního majetku | 600 000 Kč |
Sazba daně a kdy nastupuje vyšší sazba 23 %
Daň z příjmu fyzických osob má dvě sazby: 15 % a 23 %. Pro rok 2026 se 23% sazba použije na tu část základu daně, která přesáhne 1 762 812 Kč za rok (odpovídá 36násobku průměrné mzdy). Vyšší sazbou se zdaní jen částka nad tímto limitem, ne celý základ daně — jde tedy o progresivní zdanění jen v horní části příjmu. Většina OSVČ se s vyšší sazbou nesetká, týká se jen těch s vysokým čistým příjmem po odečtení výdajů.
Zálohy na sociální a zdravotní pojištění
Vedle daně z příjmu platí OSVČ i zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které se počítají z vyměřovacího základu odvozeného od zisku. Minimální výše záloh se každý rok mění a podrobně ji rozebírá článek o zálohách na sociální a zdravotní pojištění OSVČ. Kdo zvolí paušální daň, řeší zálohy i daň jednou měsíční platbou.
Slevy na dani a odpočty při běžném režimu
Výhodou vedení skutečných výdajů nebo výdajového paušálu oproti paušální dani je, že OSVČ si v přiznání může uplatnit slevy na dani (na poplatníka, na dítě) a odpočty od základu daně (úroky z hypotéky, dary, penzijko). V paušálním režimu se tyto výhody neuplatní. Přehled slev je v článku o slevách na dani, přehled odpočtů v článku o odpočtech od základu daně.
U OSVČ s dětmi tak často rozhoduje právě tato možnost — paušální daň může vycházet nominálně levněji, ale bez daňového zvýhodnění na dítě může v běžném režimu se slevami vyjít výhodněji rodina jako celek, ne jen samotné podnikání.
Příklad výpočtu daně u živnostníka
Grafik podnikající na živnost volnou (60% paušál) měl za rok příjmy 900 000 Kč. Výdajový paušál činí 540 000 Kč (60 % z 900 000 Kč), základ daně před slevami je tedy 360 000 Kč. Po odečtení základní slevy na poplatníka 30 840 Kč vychází daň z 15 % ze základu, snížená o tuto slevu — v praxi tak grafik zaplatí jen zlomek toho, co by odváděl ze skutečného příjmu bez paušálu.
Pokud by stejný grafik měl skutečné doložené výdaje jen 200 000 Kč, vyplatilo by se mu zůstat u paušálu, protože 540 000 Kč odečtených paušálem je víc než reálně vynaložených 200 000 Kč. Naopak řemeslník s vysokými náklady na materiál a nářadí může mít skutečné výdaje klidně přes 70 % příjmů — pak se mu paušál nevyplatí a vede si účetnictví nebo daňovou evidenci se skutečnými náklady.
Rozhodnutí mezi paušálem a skutečnými výdaji tak vždy stojí na jednom čísle: kolik procent příjmu skutečně stojí provoz živnosti. U služeb bez velkých vstupů (poradenství, grafika, programování) bývá skutečný podíl výdajů výrazně nižší než nabízený paušál, u řemesel a obchodu s vlastními zásobami to může být naopak.
Jak podat daňové přiznání
OSVČ v běžném režimu podává daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za uplynulý rok, k němu přikládá přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Postup a termíny podrobně popisuje článek o daňovém přiznání. Kdo si osvojí i pravidla pro elektronickou komunikaci se správcem daně, ušetří si cestu na úřad — víc v článku o komunikaci s finančním úřadem.
Přiznání k dani z příjmu se podává vždy za celý předchozí kalendářní rok, i když OSVČ podnikala jen několik měsíců. Kdo živnost teprve zahajuje, měl by hned na začátku promyslet, jaký způsob uplatnění výdajů dává smysl — přechod mezi režimy uprostřed roku není možný a volba platí až do konce zdaňovacího období. Založení živnosti samo o sobě popisuje článek o živnostenském listu.
Časté otázky
Můžu každý rok měnit mezi skutečnými výdaji a paušálem?
Ano, způsob uplatnění výdajů lze měnit každý rok podle toho, co je v daném roce výhodnější, jen je potřeba dodržet pravidla pro dodanění pohledávek a zásob při přechodu.
Vyplatí se mi paušál, i když mám vyšší reálné náklady?
Pokud jsou skutečné doložené výdaje vyšší než procento z paušálu, vyjde lépe uplatnit skutečné výdaje — paušál se vyplatí hlavně u činností s nízkými vstupními náklady.
Jaký paušál použít, když podnikám na víc druhů živnosti?
Příjmy se rozdělí podle jednotlivých druhů činnosti a na každý se uplatní jeho vlastní sazba paušálu podle toho, do jaké kategorie živnost patří.
Jaký je rozdíl mezi výdajovým paušálem a paušální daní?
Výdajový paušál je jen způsob výpočtu výdajů v běžném daňovém přiznání. Paušální daň je samostatný režim, kde se místo přiznání a přehledů platí jedna měsíční částka a přiznání se vůbec nepodává.
Musí si OSVČ platit odvody, i když ve firmě prodělá?
Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění se platí i při ztrátě z podnikání, protože se odvozují od zákonného minima, ne přímo od skutečného zisku.
Zdroje a další čtení
Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.
