Daňové přiznání: kdo ho musí podat a jak na to

Kdo musí daňové přiznání podat

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob musí podat každý, jehož roční příjmy podléhající dani přesáhly zákonem stanovenou hranici, a dále zejména:

• OSVČ (živnostníci a další podnikatelé), pokud nejsou v paušálním režimu, který přiznání nahrazuje,
• lidé s příjmem z pronájmu nemovitosti — podrobně viz článek o dani z příjmů z pronájmu,
• lidé s příjmem od více zaměstnavatelů současně (souběžné pracovní poměry) nebo s dalšími zdanitelnými příjmy nad rámec mzdy,
• lidé s příjmy ze zahraničí,
• ti, kdo mají zdanitelný příjem z prodeje investic, který nesplňuje podmínky pro osvobození (viz daně z investic a časový test).

Naopak zaměstnanec s příjmem jen od jednoho zaměstnavatele (nebo od více, ale postupně, ne souběžně), který u něj podepsal prohlášení poplatníka, obvykle přiznání podávat nemusí a stačí mu roční zúčtování daně.

Termíny pro rok 2026 (za zdaňovací období 2025)

Pro daňové přiznání podávané v roce 2026 za rok 2025 platí tři různé lhůty podle formy podání:

• Listinné (papírové) podání — nejpozději do 1. dubna 2026.
• Elektronické podání (přes portál MOJE daně nebo datovou schránku) — nejpozději do 4. května 2026. Jde o standardní každoroční lhůtu, jejíž konkrétní datum se rok od roku mírně posouvá. Standardní elektronická lhůta je jeden měsíc po lhůtě pro listinné podání, ale protože 1. května je svátek a navazující den připadl na víkend, lhůta se posunula na první následující pracovní den.
• Podání prostřednictvím daňového poradce na základě včas uplatněné plné moci — nejpozději do 1. července 2026.

Kdo má zřízenou datovou schránku (typicky OSVČ a další podnikatelé), je ze zákona povinen podat přiznání elektronicky, ne v papírové podobě.

Jak podat přiznání elektronicky

Nejjednodušší cestou je portál MOJE daně, kde je možné přiznání vyplnit online s částečně předvyplněnými údaji a podat ho přímo přes přihlášení k datové schránce nebo bankovní identitě, případně přes vlastní datovou schránku. Systém sám kontroluje řadu formálních chyb ještě před podáním, což snižuje riziko, že přiznání bude vráceno k opravě. Podrobnosti o práci s portálem a s daňovou informační schránkou popisuje článek o komunikaci s finančním úřadem online.

Co se stane, když termín zmeškáte

Za pozdní podání přiznání i za pozdní úhradu daně hrozí sankce — pokuta za pozdní podání se odvíjí od délky prodlení a výše daně, úrok z prodlení se počítá i za pozdní úhradu samotné daně. Krátké zpoždění v řádu několika pracovních dnů finanční správa v praxi často tolerantněji promíjí, spoléhat se na to ale není radno. Kdo ví předem, že lhůtu nestihne, může požádat o její prodloužení nebo si zajistit zastoupení daňovým poradcem, čímž se lhůta posune na začátek července.

Co si připravit před vyplněním

Před vyplněním přiznání je vhodné si připravit potvrzení o zdanitelných příjmech ze všech zaměstnání za daný rok, přehled příjmů a výdajů z podnikání nebo pronájmu, doklady k uplatňovaným odpočtům od základu daně (například úroky z hypotéky, dary, penzijní spoření) a doklady k slevám na dani, jako je sleva na poplatníka nebo daňové zvýhodnění na dítě. Bez těchto podkladů se přiznání dá jen odhadovat, což zvyšuje riziko chyby.

Užitečné je i mít po ruce loňské přiznání nebo poslední roční zúčtování — usnadní to srovnání, jestli letos něco chybí nebo přebývá, a pomůže odhalit, jestli jste na některou slevu nebo odpočet nezapomněli oproti minulému roku.

Přiznání a roční zúčtování — není to totéž

Roční zúčtování daně u zaměstnavatele a daňové přiznání se vzájemně vylučují — kdo musí podat přiznání, nemůže zároveň využít roční zúčtování za stejné zdaňovací období. Pokud si nejste jistí, která varianta se vás týká, je lepší situaci ověřit dřív, než uplyne lhůta pro žádost o roční zúčtování u zaměstnavatele, obvykle v polovině února.

Typickým příkladem, kdy člověk omylem požádá o roční zúčtování, i když měl podat přiznání, je přivýdělek na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti u dalšího subjektu souběžně s hlavním zaměstnáním, nebo krátký brigádní příjem, u kterého se strhla srážková daň jen zdánlivě konečně. Podrobnosti k dohodám popisuje článek o DPP a DPČ.

Co dělá s daňovým přiznáním osoba samostatně výdělečně činná

OSVČ mimo paušální režim podává daňové přiznání i v případě, že za daný rok vykázala ztrátu nebo jen minimální zisk — povinnost podat přiznání nezávisí na tom, jestli výsledná daň vyjde nulová. Zároveň se z daňového přiznání a jeho přílohy k sociálnímu a zdravotnímu pojištění následně dopočítávají i zálohy na další rok, viz článek o zálohách na sociální a zdravotní pojištění OSVČ. Podání přiznání je tak jen prvním krokem, po kterém následuje ještě přehled pro zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení.

Časté otázky

Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.