DPP a DPČ: limity, odvody a dovolená

Kolik si vydělat na DPP bez odvodů v roce 2026

Dohoda o provedení práce (DPP) je limitovaná rozsahem práce – u jednoho zaměstnavatele nejvýš 300 hodin za kalendářní rok. Kromě toho platí měsíční finanční limit, do kterého se z odměny neplatí sociální a zdravotní pojištění.

Pro rok 2026 je touto hranicí 11 999 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Od částky 12 000 Kč a víc se z dohody odvádí sociální i zdravotní pojištění stejně jako z běžného zaměstnání. Limit se každý rok mění, protože se odvozuje od legislativně stanovené průměrné mzdy (pro rok 2026 činí 48 967 Kč) – konkrétně jde o 25 % této částky zaokrouhlené na celé pětisetkoruny dolů.

Důležité je, že se limit posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně. Pokud máte DPP u dvou firem a u každé vyděláte 10 000 Kč, odvody se neplatí u žádné z nich – příjmy se nesčítají.

DPČ: nižší limit, ale širší využití

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) umožňuje pracovat v průměru až 20 hodin týdně u jednoho zaměstnavatele, a to i dlouhodobě – na rozdíl od DPP tu neplatí roční hodinový strop. Rozhodná částka, do které se neplatí odvody, je ale nižší.

Pro rok 2026 je rozhodným příjmem u DPČ 4 500 Kč měsíčně – od dosažení této částky se z dohody odvádí sociální a zdravotní pojištění. Stejně jako u DPP se hranice posuzuje samostatně u každého zaměstnavatele.

DPČ se tak vyplatí zejména tam, kde má práce pravidelný a předvídatelný charakter po celý rok – například pravidelná brigáda na pár hodin týdně vedle školy nebo hlavního zaměstnání. DPP je naopak vhodnější pro jednorázové nebo časově ohraničené úkoly, kde se dá snáz odhadnout, kdy se vyčerpá roční limit 300 hodin.

Daň z příjmu se platí i pod limitem pojištění

Limity 11 999 Kč a 4 500 Kč se týkají jen sociálního a zdravotního pojištění, ne daně z příjmu. Tu si zaměstnavatel u dohody obvykle sráží formou zálohy, pokud jste u něj podepsali prohlášení k dani, případně srážkovou daní 15 % u příjmů bez podepsaného prohlášení do stanoveného limitu. Kdo má dohod víc a chce si spočítat celkovou daňovou povinnost, by měl po skončení roku zvážit roční zúčtování daně nebo daňové přiznání, podle toho, kolik zaměstnavatelů v roce mělo a jaké slevy na dani lze uplatnit.

Prohlášení k dani lze podepsat vždy jen u jednoho zaměstnavatele současně. U dalších dohod se pak srážková daň strhává rovnou, bez uplatnění základní slevy na poplatníka – tu je pak možné dodatečně získat zpět právě přes daňové přiznání nebo roční zúčtování, pokud v součtu za rok vyjde daňová povinnost nižší, než kolik bylo sraženo.

Nová povinnost: hlásit dohodu i bez odvodů

Od roku 2026 musí zaměstnavatelé nahlásit ČSSZ každou dohodu o provedení práce i dohodu o pracovní činnosti – a to i v měsících, kdy z ní odvody neplynou, protože příjem nedosáhl rozhodné částky. Hlášení se podává elektronicky, měsíčně, prostřednictvím jednotného formuláře. Za opomenutí hrozí zaměstnavateli pokuta až 50 000 Kč.

Pro dohodáře to v praxi znamená hlavně jedno: systém ČSSZ nyní vidí všechny souběžné dohody u jednotlivce, takže je snazší kontrolovat, zda nejsou u jednoho zaměstnavatele uměle rozděleny jen proto, aby se vešly pod limit.

Nárok na dovolenou a příplatky

Dohodáři mají od roku 2024 nárok na dovolenou, pokud splní dvě podmínky současně: dohoda trvá nepřetržitě alespoň 4 týdny (28 kalendářních dnů) a v daném kalendářním roce u téhož zaměstnavatele odpracují alespoň 80 hodin. Pro výpočet dovolené se používá fiktivní týdenní pracovní doba 20 hodin bez ohledu na skutečný rozsah práce.

Dohodáři mají také nárok na příplatky za práci ve svátek, v noci, o víkendu nebo ve ztíženém prostředí – stejně jako běžní zaměstnanci. Nemají naopak nárok na výpovědní dobu ani odstupné v rozsahu, jaký znají klasické pracovní poměry – dohodu lze zpravidla zrušit jednodušeji, podle podmínek sjednaných přímo v textu dohody.

Právě proto, že ochrana dohodáře je slabší než u zaměstnaneckého poměru, se vyplatí věnovat pozornost tomu, co je v dohodě napsáno o způsobu a lhůtě jejího ukončení – zákon zde dává stranám větší volnost než u výpovědi z pracovního poměru.

Kdy se dohoda počítá do nemocenského a důchodu

Pokud z dohody odvádíte sociální pojištění (příjem nad limitem), počítá se toto období i do doby pojištění pro nemocenskou a do budoucího důchodu. Měsíce, kdy jste na dohodě vydělali méně a odvody se neplatily, se do důchodového pojištění nezapočítávají – to je hlavní rozdíl oproti běžnému zaměstnání, kde odvody platí zaměstnavatel bez ohledu na výši mzdy.

Kdo plánuje dohodu jako hlavní zdroj příjmu na delší dobu, by měl zvážit, jestli by pro něj nebylo výhodnější podnikání na živnostenský list s vlastními zálohami na pojištění – u dohody pod limitem totiž pojistná historie neroste.

Časté otázky

Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.