Nemocenská: kolik dostanete a kdy
Nemocenská nikdy nedosahuje výše celé mzdy a v prvních dvou týdnech ji navíc nevyplácí stát, ale zaměstnavatel. Vysvětlíme, jak se nemocenská počítá, jaké redukční hranice platí pro rok 2026, o kolik peněz při dlouhé pracovní neschopnosti reálně přijdete a jaký je rozdíl mezi nemocenskou a ošetřovným.
V kostce
- Prvních 14 kalendářních dnů nemoci hradí náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. dne vyplácí nemocenskou ČSSZ.
- Nemocenská se počítá z redukovaného denního vyměřovacího základu, ne z celé hrubé mzdy.
- Výše nemocenské od ČSSZ postupně roste s délkou neschopnosti: 60 % do 30. dne, 66 % do 60. dne, 72 % od 61. dne.
- Za první tři dny pracovní neschopnosti nenáleží žádná náhrada mzdy ani nemocenská.
- Pro rok 2026 platí vyšší redukční hranice, což se týká hlavně zaměstnanců s nadprůměrnými příjmy.
Kdo platí nemocenskou a od kdy
Pracovní neschopnost má dvě fáze. Prvních 14 kalendářních dnů vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel přímo ze svých prostředků, a to za pracovní dny podle rozvrhu směn. Od 15. kalendářního dne neschopnosti přebírá výplatu Česká správa sociálního zabezpečení a vyplácí už samotnou nemocenskou dávku.
Za první tři pracovní dny (respektive první tři směny) neschopnosti nenáleží žádná náhrada mzdy ani nemocenská – tato takzvaná karenční doba platí bez ohledu na to, jak dlouho nemoc trvá.
Jak se počítá výše nemocenské
Základem pro výpočet je denní vyměřovací základ – průměrný hrubý příjem za rozhodné období (obvykle posledních 12 kalendářních měsíců) přepočtený na jeden kalendářní den. Tento základ se ale nezapočítává v plné výši, redukuje se přes tři redukční hranice:
- do 1. redukční hranice se započítává 90 % denního vyměřovacího základu,
- z částky mezi 1. a 2. redukční hranicí se započítává 60 %,
- z částky mezi 2. a 3. redukční hranicí se započítává 30 %,
- z částky nad 3. redukční hranicí se nezapočítává nic.
Pro rok 2026 činí 1. redukční hranice 1 633 Kč, 2. redukční hranice 2 449 Kč a 3. redukční hranice 4 897 Kč denního vyměřovacího základu.
| Hranice | Denní vyměřovací základ | Započítává se |
|---|---|---|
| 1. redukční hranice | do 1 633 Kč | 90 % |
| 2. redukční hranice | 1 633–2 449 Kč | 60 % |
| 3. redukční hranice | 2 449–4 897 Kč | 30 % |
| nad 3. redukční hranicí | nad 4 897 Kč | 0 % |
Procentní sazba podle délky neschopnosti
Z takto redukovaného denního vyměřovacího základu se nemocenská počítá jako procento, které roste s délkou trvání pracovní neschopnosti:
- 15.–30. den: 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
- 31.–60. den: 66 %,
- od 61. dne: 72 %.
Náhrada mzdy od zaměstnavatele v prvních 14 dnech se počítá podobně, ale z jiného základu (průměrného výdělku) a činí 60 % redukovaného průměrného výdělku po celou tuto dobu.
Kolik reálně ztratíte na příjmu při dlouhé nemoci
Protože se do vyměřovacího základu nad určitou hranici započítává jen zlomek příjmu, čím vyšší je mzda, tím větší je poměrný propad příjmu v nemoci. U mzdy kolem celorepublikového průměru bývá nemocenská zhruba 55–65 % čisté mzdy, u výrazně nadprůměrných příjmů může klesnout pod polovinu. Právě proto se pro domácnosti s vyššími příjmy vyplatí mít vytvořenou finanční rezervu, která pokryje rozdíl mezi běžnou mzdou a nemocenskou během delší léčby.
Rozdíl je citelný zejména u krátkodobých nemocí, kdy náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel jen za pár dní – ten rozdíl mezi obvyklou výplatou a náhradou 60 % redukovaného základu se v rodinném rozpočtu často ani nestihne projevit, u vícetýdenní nebo vícemesíční neschopnosti se ale sečte do řádu tisíc korun měsíčně.
Nemocenská u OSVČ a dohodářů
Nárok na nemocenskou má jen ten, kdo je účastný nemocenského pojištění. U zaměstnanců vzniká automaticky, u OSVČ je nemocenské pojištění dobrovolné – kdo si ho neplatí navíc k povinnému důchodovému pojištění, nemá při nemoci nárok na žádnou dávku. Podobně u dohod o provedení práce a o pracovní činnosti vzniká nárok na nemocenskou jen v měsících, kdy z dohody bylo odváděno pojištění, tedy když příjem přesáhl rozhodnou částku.
Pro OSVČ jde tedy o dobrovolné, ale často podceňované riziko: bez placení nemocenského pojištění zůstává jediným zdrojem příjmu při nemoci vlastní finanční rezerva, protože nárok na nemocenskou ani na náhradu mzdy (tu OSVČ nemá vůbec, jde jen o zaměstnanecký institut) v takovém případě nevzniká.
Co dělat, když nemoc trvá dlouho
Nemocenská se standardně vyplácí až do uzdravení, maximálně ale po dobu 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti (s možností prodloužení ve výjimečných případech na základě posudku). Pokud zdravotní stav neumožňuje návrat do práce ani po této době, řeší se situace obvykle přes žádost o invalidní důchod. Kdo o práci přijde v souvislosti s dlouhodobou nemocí, by měl zvážit i nárok na podporu v nezaměstnanosti po skončení pracovního poměru.
Během dlouhé pracovní neschopnosti je navíc dobré vědět, že po celou dobu, kdy pobíráte nemocenskou, běží dál i vaše nemocenské a důchodové pojištění, takže se toto období nijak negativně nepromítne do budoucího nároku na starobní důchod. Zaměstnavatel navíc nemůže během pracovní neschopnosti dát zaměstnanci výpověď z organizačních důvodů – ochrana platí po celou dobu trvání neschopnosti.
Ošetřovné: podobná dávka pro péči o blízké
Vedle nemocenské existuje i dávka ošetřovné, kterou čerpáte, když se staráte o nemocné dítě nebo jiného člena domácnosti, případně o dítě, jehož škola nebo školka byla uzavřena. Vyplácí se od prvního dne (bez karenční doby) po dobu až devíti kalendářních dnů, u osamělého rodiče péče o dítě do 16 let až šestnáct dní. Výpočet výše vychází ze stejného principu jako u nemocenské – z redukovaného denního vyměřovacího základu, procentní sazba činí 60 %.
Pro dlouhodobější péči o blízkého po hospitalizaci existuje samostatná dávka dlouhodobé ošetřovné, na kterou má nárok, kdo se o osobu se závislostí na péči stará déle než devět dní v návaznosti na pobyt v nemocnici.
Časté otázky
Od kterého dne nemoci dostanu peníze?
První tři pracovní dny (karenční doba) se neproplácí. Od 4. do 14. kalendářního dne vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. dne přebírá výplatu ČSSZ formou nemocenské dávky.
Je nemocenská stejně vysoká jako náhrada mzdy od zaměstnavatele?
Sazby jsou podobné (60 % redukovaného základu), ale liší se výpočtový základ i to, kdo dávku vyplácí. Od 31. dne neschopnosti navíc procentní sazba nemocenské roste na 66 %, od 61. dne na 72 %.
Mění se redukční hranice každý rok?
Ano, redukční hranice se odvozují od legislativně stanovené průměrné mzdy a každý rok se mírně zvyšují. Pro rok 2026 jsou vyšší než v roce 2025, což se týká především zaměstnanců s nadprůměrnými příjmy a v praxi jim zvyšuje reálnou výši nemocenské oproti předchozímu roku.
Má nárok na nemocenskou i OSVČ?
Jen pokud si OSVČ dobrovolně platí nemocenské pojištění navíc k povinnému důchodovému pojištění. Bez něj nárok na nemocenskou nevzniká.
Jak dlouho lze nemocenskou pobírat?
Standardně po dobu trvání pracovní neschopnosti, maximálně 380 kalendářních dnů od jejího vzniku. Ve výjimečných případech lze podpůrčí dobu na základě posudku prodloužit.
Jak dlouho můžu čerpat ošetřovné na dítě?
Standardně po dobu 9 kalendářních dnů, osamělý rodič pečující o dítě do 16 let, které ještě neukončilo povinnou školní docházku, má nárok na 16 dnů. Na jedno dítě může v daném období čerpat ošetřovné jen jeden rodič, se střídáním jednou během čerpání.
Zdroje a další čtení
Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.
