Živnostenský list: jak začít podnikat

Jaké typy živnosti existují

Živnosti se dělí podle náročnosti na vstup do oboru. Volná živnost je nejjednodušší – stačí ohlášení a splnění všeobecných podmínek (věk 18 let, svéprávnost, bezúhonnost), žádné vzdělání ani praxe se nedokládá. Pod jedno ohlášení volné živnosti se navíc vejde libovolný počet oborů činnosti a zaplatíte jen jeden poplatek.

Řemeslné a vázané živnosti (například kadeřnictví, účetnictví nebo masérské služby) už vyžadují prokázání odborné způsobilosti – vzdělání, výuční list nebo praxi v oboru. Koncesované živnosti (třeba taxislužba nebo výroba lihu) navíc podléhají státnímu povolení, které živnostenský úřad vydává až po splnění dalších podmínek.

Postup založení živnosti krok za krokem

Živnost založíte vyplněním jednotného registračního formuláře, kterým živnost neohlásíte jen živnostenskému úřadu, ale zároveň se registrujete i k dani z příjmu na finančním úřadě. Formulář lze podat osobně na kterémkoli živnostenském úřadě (nemusí být podle místa bydliště), elektronicky přes Portál občana, nebo datovou schránkou.

Živnostenský úřad zapíše živnost do živnostenského rejstříku nejpozději do 5 pracovních dnů od ohlášení, vydá výpis a přidělí IČO. Od tohoto okamžiku můžete podnikat.

Kolik založení živnosti stojí

Správní poplatek za ohlášení první živnosti (nebo víc oborů volné živnosti najednou) činí 1 000 Kč. Za ohlášení další živnosti při pozdějším rozšíření podnikání se platí poplatek 500 Kč. Poplatek se hradí při podání, obvykle kartou nebo v hotovosti na úřadě.

Kromě správního poplatku vás žádné další povinné výdaje na samotné založení nečekají – živnostenský rejstřík je veřejný a bezplatný, výpis z něj získáte zdarma přímo při zápisu.

Co musíte vyřídit hned po založení

Živnostenský úřad sice automaticky předá informaci o zahájení podnikání finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně i ČSSZ, ale povinnost platit zůstává na vás:

• Do 8 dnů od zahájení podnikání se musíte přihlásit u své zdravotní pojišťovny jako OSVČ a začít platit zálohy na zdravotní pojištění.
• Zálohy na sociální pojištění se platí od prvního měsíce podnikání, přesnou výši ale doplatíte až po podání přehledu o příjmech a výdajích za první rok.
• Musíte se rozhodnout, jak povedete daňovou evidenci – výdajovým paušálem, skutečnými výdaji, nebo zvážit vstup do paušálního režimu, který sloučí daň i obě pojištění do jedné měsíční platby.

Daně a DPH u nové OSVČ

Příjmy z podnikání se zdaňují daní z příjmu fyzických osob, kde si můžete vybrat mezi výdajovým paušálem (procento z příjmů podle oboru) a uplatněním skutečných výdajů. Plátcem DPH se stáváte povinně až po překročení zákonného ročního obratu, do té doby jste neplátcem, pokud se k registraci nerozhodnete dobrovolně.

Nová OSVČ, která ještě nemá vytvořenou finanční rezervu, by měla počítat s tím, že první daně a doplatky pojištění přijdou až s ročním zpožděním – vyplatí se proto odkládat část příjmů stranou od prvního měsíce podnikání.

Kdy živnost přerušit nebo zrušit

Živnost lze kdykoli přerušit nebo úplně zrušit ohlášením na živnostenském úřadě, opět zdarma. Přerušení se hodí typicky při odchodu na rodičovskou dovolenou, dlouhodobé nemoci nebo když podnikání dočasně nevyužíváte – po dobu přerušení neplatíte zálohy na sociální ani zdravotní pojištění (pokud nejste OSVČ jako hlavní činnost bez jiného důvodu účasti na pojištění). Živnost lze po přerušení kdykoli znovu obnovit, aniž byste museli platit poplatek za nové ohlášení.

Hlavní, nebo vedlejší činnost?

Zásadní rozdíl v povinnostech je mezi OSVČ na hlavní a na vedlejší činnost. Vedlejší činnost může vykonávat například student, zaměstnanec s běžným pracovním poměrem, důchodce nebo rodič na rodičovské dovolené – tedy někdo, kdo má souběžně jiný důvod účasti na sociálním pojištění. U vedlejší činnosti se zálohy na sociální pojištění platí jen tehdy, pokud zisk za předchozí rok překročí zákonem stanovenou rozhodnou částku; pokud podnikání vydělává málo, zálohy se nemusí platit vůbec.

OSVČ na hlavní činnost naproti tomu musí platit minimální zálohy na sociální i zdravotní pojištění vždy, bez ohledu na to, jestli podnikání vykazuje zisk, nebo dokonce ztrátu. Volba mezi hlavní a vedlejší činností proto výrazně ovlivňuje, kolik podnikání i při nulových příjmech měsíčně stojí – podrobnosti k výši záloh najdete v článku o sociálním a zdravotním pojištění OSVČ.

Založení účtu a evidence příjmů

Zákon nevyžaduje, aby si OSVČ zřídila samostatný podnikatelský bankovní účet, v praxi se to ale silně vyplatí – oddělíte tak firemní a osobní finance a snáz si zpětně zkontrolujete, kolik jste v daném měsíci vydělali a kolik z toho musíte odvést na daních a pojištění. Od začátku podnikání je také potřeba vést alespoň jednoduchou evidenci příjmů a výdajů (nebo jen příjmů, pokud uplatňujete výdajový paušál) – bez ní se přehled pro OSSZ i daňové přiznání sestavuje jen těžko.

Kdo si podnikáním chce přivydělat jen příležitostně a nechce řešit evidenci, faktury ani zálohy, může zvážit i jednodušší alternativy k živnosti, například dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti – tam odpadá administrativa spojená s vlastním podnikáním, byť za cenu menší flexibility a nižšího ročního stropu příjmu.

Časté otázky

Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.