Paušální režim: pro koho se vyplatí
Paušální režim nahrazuje daň z příjmu i zálohy na sociální a zdravotní pojištění jednou měsíční platbou a OSVČ v něm nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy. Výměnou se ale vzdává slev na dani, daňového zvýhodnění na dítě i odpočtů od základu daně — proto se nevyplatí každému.
V kostce
- Paušální režim má pro rok 2026 tři pásma; v prvním pásmu se od 1. 7. 2026 měsíční platba snižuje z 9 984 Kč na 9 162 Kč, druhé a třetí pásmo zůstávají na 16 745 Kč a 27 139 Kč.
- Do režimu může vstoupit OSVČ s ročními příjmy ze samostatné činnosti do 2 000 000 Kč.
- Zařazení do pásma závisí na výši příjmů a druhu činnosti, ne jen na celkovém obratu.
- Platba nahrazuje daň z příjmu i minimální zálohy na důchodové a zdravotní pojištění v jedné částce.
- OSVČ v paušálním režimu nemůže uplatnit slevy na dani, daňové zvýhodnění na dítě ani odpočty od základu daně.
Co paušální daň nahrazuje
Paušální daň je samostatný režim pro OSVČ, který kombinuje do jedné měsíční platby tři povinnosti: daň z příjmu, zálohu na důchodové pojištění a zálohu na zdravotní pojištění. Kdo do režimu vstoupí, neplatí zálohy samostatně jako běžná OSVČ (viz článek o zálohách na sociální a zdravotní pojištění OSVČ) a po skončení roku nepodává ani daňové přiznání, ani přehledy pro Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.
Tři pásma paušální daně pro rok 2026
Pro rok 2026 platí tři pásma s odlišnou měsíční platbou. V prvním pásmu se navíc částka v průběhu roku měnila v souvislosti se změnou odvodů na důchodové pojištění OSVČ:
- I. pásmo: od ledna do června 2026 činí platba 9 984 Kč měsíčně (100 Kč daň, 6 578 Kč důchodové pojištění, 3 306 Kč zdravotní pojištění), od 1. 7. 2026 klesá na 9 162 Kč měsíčně (100 Kč daň, 5 756 Kč důchodové pojištění, 3 306 Kč zdravotní pojištění) — poplatníkům, kteří v první polovině roku platili vyšší částku, vznikl přeplatek 4 932 Kč,
- II. pásmo: 16 745 Kč měsíčně (4 963 Kč daň, 8 191 Kč důchodové pojištění, 3 591 Kč zdravotní pojištění),
- III. pásmo: 27 139 Kč měsíčně (9 320 Kč daň, 12 527 Kč důchodové pojištění, 5 292 Kč zdravotní pojištění).
Do jakého pásma OSVČ spadá, závisí na výši ročních příjmů a na druhu činnosti — do prvního pásma se vejde například živnostník s příjmy do 1 milionu Kč bez ohledu na typ činnosti, nebo s příjmy do 1,5 milionu Kč u činností s nárokem na 80 nebo 60% výdajový paušál. Přesné hranice mezi pásmy je vždy vhodné ověřit před přihlášením, protože se odvíjejí od kombinace příjmu a typu výdajového paušálu, na který by měl poplatník nárok v běžném režimu — viz článek o dani z příjmů OSVČ a výdajových paušálech.
| Pásmo | Platba celkem | Daň | Důchodové pojištění | Zdravotní pojištění |
|---|---|---|---|---|
| I. (leden–červen 2026) | 9 984 Kč | 100 Kč | 6 578 Kč | 3 306 Kč |
| I. (od 1. 7. 2026) | 9 162 Kč | 100 Kč | 5 756 Kč | 3 306 Kč |
| II. | 16 745 Kč | 4 963 Kč | 8 191 Kč | 3 591 Kč |
| III. | 27 139 Kč | 9 320 Kč | 12 527 Kč | 5 292 Kč |
Kdo do paušálního režimu může vstoupit
Podmínkou vstupu je, že roční příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhnou 2 000 000 Kč a OSVČ zároveň není plátcem DPH (s výjimkami pro některá plnění) a není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti. Přihlásit se lze při zahájení podnikání, nebo do konce ledna na celý následující rok. Mezi pásmy lze přejít jen od začátku zdaňovacího období, ne v jeho průběhu.
Kdo v podnikání teprve začíná, může do paušálního režimu vstoupit hned od prvního dne, aniž by dopředu znal svůj roční příjem — pokud se pak během roku ukáže, že příjem výrazně přesáhne odhad, je nutné podat oznámení o vystoupení a doplatit rozdíl v klasickém přiznání za celý rok.
Co OSVČ v paušálním režimu ztrácí
Paušální daň zahrnuje jen slevu na poplatníka promítnutou do nízké pevné daně v prvním pásmu — OSVČ v tomto režimu si ale nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, slevu na manžela ani žádné odpočty od základu daně (úroky z hypotéky, dary, penzijko). Přehled toho, o co jde, popisují články o slevách na dani a odpočtech od základu daně. Kdo má malé děti a chce čerpat daňové zvýhodnění, nebo splácí hypotéku a chce odečítat úroky, se v paušálu často připraví o víc, než na dani ušetří.
Paušální daň, nebo výdajový paušál v běžném režimu?
Kdo má nízké skutečné výdaje a nechce řešit administrativu, může zvážit paušální daň. Kdo naopak chce čerpat slevy a odpočty, nebo má nižší příjmy, u kterých vychází výdajový paušál v běžném režimu levněji než pevná platba, zůstane u klasického přiznání. Vyplatí se si oba scénáře spočítat na reálných číslech — pevná platba v paušálním režimu se totiž platí bez ohledu na to, jak se OSVČ v daném roce reálně vydělalo, i při nižším zisku, nebo dokonce ztrátě.
Příklad: kdy se paušál vyplatí a kdy ne
Grafička na volné noze s ročním příjmem 700 000 Kč a nízkými skutečnými výdaji by v běžném režimu s 40% paušálem měla základ daně 420 000 Kč a po slevě na poplatníka by odváděla nemalou daň k tomu i zálohy na pojištění podle svého zisku. V I. pásmu paušální daně zaplatí za rok 2026 celkem 111 972 Kč (6× 9 984 Kč do června a 6× 9 162 Kč od července) bez ohledu na to, jak se jí ten rok povede — pokud nemá malé dítě ani hypotéku, může to vyjít výhodněji.
Naopak samoživitel se dvěma dětmi a příjmem ve stejné výši v paušálu přichází o daňové zvýhodnění na obě děti v hodnotě přes 37 000 Kč ročně, které by v běžném režimu čerpal navíc ke slevě na poplatníka. V takovém případě je potřeba oba scénáře srovnat na konkrétních číslech, ne jen podle nominální výše měsíční platby.
Jak z paušálního režimu vystoupit
Z režimu lze vystoupit dobrovolně oznámením správci daně do konce ledna, nebo automaticky zaniká, pokud poplatník přestane splňovat podmínky (třeba překročí limit příjmů nebo se stane plátcem DPH). Po ukončení paušálního režimu se za daný rok podává už klasické daňové přiznání se všemi náležitostmi — postup popisuje článek o daňovém přiznání. Vyplacené zálohy v paušálním režimu se v takovém přiznání zohledňují jako již uhrazené částky, takže se výsledná daň i pojistné nemusí platit ještě jednou od začátku.
Časté otázky
Musím v paušálním režimu vůbec něco na konci roku podávat?
Ne, pokud po celý rok splňujete podmínky, nepodáváte daňové přiznání ani přehledy pro pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení — režim se vyrovnává už měsíčními platbami.
Co se stane, když v paušálním režimu překročím limit příjmů 2 000 000 Kč?
Režim automaticky zaniká k poslednímu dni daného roku a za celý rok se musí podat klasické daňové přiznání a přehledy podle skutečných příjmů.
Vyplatí se paušální daň OSVČ na vedlejší činnost?
U vedlejší činnosti bývají minimální zálohy v běžném režimu nižší než v hlavní činnosti, takže paušální daň často vychází dráž — je potřeba si to pro konkrétní příjmy přepočítat.
Můžu se z paušálního režimu vrátit zpátky do běžného systému?
Ano, oznámením správci daně do konce ledna na následující zdaňovací období, nebo automaticky při nesplnění podmínek.
Ovlivní paušální daň výši mého budoucího důchodu?
Ano, protože v nižších pásmech odpovídá zaplacené důchodové pojištění jen minimálnímu vyměřovacímu základu, což se promítá i do výpočtu starobního důchodu — podrobněji to popisuje článek o tom, jak se počítá starobní důchod.
Co se mění v paušální dani od 1. 7. 2026?
V souvislosti se změnou minimální zálohy na důchodové pojištění OSVČ klesá od 1. 7. 2026 měsíční platba v prvním pásmu z 9 984 Kč na 9 162 Kč. Druhé a třetí pásmo se nemění. Kdo v první polovině roku platil vyšší částku, dostane přeplatek 4 932 Kč.
Zdroje a další čtení
Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.
