Výpověď a odstupné: na co máte nárok

Kdy odstupné náleží a kdy ne

Zákonný nárok na odstupné vzniká jen při rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů (zrušení pracovního místa, rušení nebo přesun firmy, nadbytečnost) nebo při dohodě o skončení pracovního poměru z týchž důvodů. Pokud dá výpověď zaměstnanec sám, nebo se s zaměstnavatelem dohodne bez organizačního důvodu na straně firmy, odstupné ze zákona nevzniká – zaměstnavatel ho může poskytnout dobrovolně, ale nemusí.

Odlišná situace nastává i při výpovědi z důvodu porušení povinností zaměstnancem nebo při okamžitém zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele – ani v těchto případech odstupné ze zákona nenáleží, protože nejde o organizační důvod na straně firmy, ale o důvod na straně zaměstnance.

Výše odstupného podle délky pracovního poměru

Zákonná výše odstupného při výpovědi z organizačních důvodů se odvíjí od odpracované doby u daného zaměstnavatele:

• Méně než 1 rok: jednonásobek průměrného výdělku.
• 1 až 2 roky: dvojnásobek průměrného výdělku.
• 2 a více let: trojnásobek průměrného výdělku.

Průměrným výdělkem se rozumí průměrný hrubý měsíční výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí, ne aktuální hrubá mzda uvedená ve smlouvě. Zaměstnavatel může v kolektivní smlouvě nebo individuální dohodě sjednat odstupné i vyšší, než stanovuje zákon jako minimum.

Do odpracované doby se započítává jen doba u téhož zaměstnavatele, ne celková délka praxe v oboru. Pokud zaměstnanec mezi dvěma zaměstnáními u stejné firmy jen krátce přestal pracovat a znovu se vrátil, může se v konkrétní smlouvě řešit, zda se předchozí doba započítává, nebo se počítá od nuly – to je vhodné si ujasnit a případně písemně ošetřit už při podpisu nové pracovní smlouvy.

Vyšší odstupné při zdravotních důvodech

Pokud zaměstnanec skončí pracovní poměr, protože nemůže dál vykonávat práci v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, náleží mu podle zákoníku práce odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku – výrazně víc než při běžné organizační výpovědi. Podmínkou je, že ke ztrátě zdravotní způsobilosti došlo v souvislosti s výkonem práce u daného zaměstnavatele, ne z jiných zdravotních důvodů.

Tento vysoký násobek odráží skutečnost, že zaměstnanec v takové situaci často nemůže hned nastoupit do jiné práce a čeká ho dlouhé léčení nebo řešení invalidního důchodu. Pokud zaměstnavatel zdravotní důvod skončení zpochybňuje, rozhoduje o něm nakonec posudek poskytovatele pracovnělékařských služeb, případně soud.

Výpovědní doba

Zákonná výpovědní doba trvá nejméně 2 měsíce a je stejně dlouhá pro zaměstnance i zaměstnavatele, pokud se strany nedohodnou na delší době ve smlouvě. Výpovědní doba běží od okamžiku doručení výpovědi druhé straně, ne teprve od začátku dalšího kalendářního měsíce. Po dobu výpovědní doby trvá pracovní poměr dál se všemi právy a povinnostmi – zaměstnanec dostává mzdu a musí docházet do práce, pokud se strany nedohodnou jinak, například na okamžitém uvolnění z práce se zachováním mzdy.

Alternativou k výpovědi je dohoda o skončení pracovního poměru, kterou lze uzavřít k jakémukoli datu bez ohledu na zákonnou výpovědní dobu – hodí se, když se obě strany shodnou na rychlejším odchodu. I u dohody je ale potřeba v textu výslovně uvést organizační důvod na straně zaměstnavatele, pokud má zaměstnanci náležet zákonné odstupné; jinak se na dohodu bez uvedení důvodu hledí, jako by k odstupnému nebyl nárok.

Co dělat hned po skončení pracovního poměru

Bezprostředně po skončení práce je potřeba vyřešit zdravotní pojištění – pokud nenastupujete hned k novému zaměstnavateli, musíte se sami přihlásit u zdravotní pojišťovny, ať jako OSVČ, uchazeč o zaměstnání evidovaný na úřadu práce, nebo osoba bez zdanitelných příjmů. Zvažte i registraci na úřadu práce a žádost o podporu v nezaměstnanosti – pokud jste dostali odstupné, úřad práce výplatu podpory o odpovídající počet měsíců odloží, nárok ale nezaniká. Bez ohledu na další kroky se vyplatí mít pro přechodné období bez příjmu vytvořenou finanční rezervu, protože i s odstupným a podporou bývá reálný příjem po skončení zaměstnání nižší než dosavadní mzda.

Jak se odstupné a mzda za výpovědní dobu zdaňují

Odstupné i mzda za výpovědní dobu se zdaňují stejně jako běžný mzdový příjem a odvádí se z nich sociální a zdravotní pojištění. Kdo během roku skončí u jednoho zaměstnavatele a nastoupí k jinému, případně zůstane bez práce, by měl po skončení roku zkontrolovat, jestli si má podat daňové přiznání, nebo si nechá provést roční zúčtování daně u nového zaměstnavatele – při souběhu více zaměstnání v jednom roce to není vždy automatické.

Rozdíl oproti klasické mzdě je v tom, že odstupné bývá vyplaceno jednorázově a v jednom měsíci může výrazně zvýšit hrubý příjem – u vyšších mezd se tak může v daném měsíci uplatnit i vyšší sazba daně z příjmu, která se v Česku váže na překročení stanoveného ročního limitu. Je dobré s touto možností počítat při plánování rozpočtu na měsíc výplaty odstupného.

Časté otázky

Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.