Spořicí účet: jak vybrat ten nejvýhodnější

Proč úroková sazba v reklamě nemusí být ta pravá

Banky často láká na vysokou úrokovou sazbu, která ale platí jen za určitých podmínek — třeba jen pro nově vložené peníze, jen po dobu několika měsíců, nebo jen do určité výše zůstatku. Po uplynutí zvýhodněné doby sazba klesne na běžnou úroveň, která bývá výrazně nižší. Při výběru se proto vyplatí zjistit, jaký úrok bude platit i po skončení akční nabídky, ne jen v prvním měsíci.

Stejně důležité je, jestli se sazba vztahuje na celý zůstatek, nebo jen na část do určitého limitu — u některých produktů se nad stanovenou hranicí zůstatku úročí zbytek výrazně méně.

Vyplatí se i sledovat, jak často banka sazbu upravuje a jak o změně informuje. U spořicího účtu je sazba proměnlivá a banka ji může kdykoliv snížit podle vývoje sazeb na trhu — na rozdíl od termínovaného vkladu, kde je sazba po dobu vázanosti pevně daná. Kdo hledá jistotu neměnné sazby na delší dobu, může být pro něj vhodnější kombinace obou nástrojů, ne jen spořicí účet samotný.

Jak se úrok zdaňuje

Úroky ze spořicího účtu podléhají srážkové dani ve výši 15 %, kterou banka odvede finančnímu úřadu automaticky, aniž byste musel cokoli řešit v daňovém přiznání. Když banka inzeruje úrokovou sazbu, obvykle jde o hrubou sazbu před zdaněním — reálně vám tedy na účet přijde částka po odečtení daně, tedy zhruba 85 % z uvedeného úroku.

Pro srovnání různých nabídek je dobré počítat s tím, že daň je u všech bank stejná, takže rozdíly v čistém výnosu odpovídají rozdílům v hrubé sazbě. Vyplatí se ale ověřit, zda konkrétní srovnání, na které se díváte, uvádí sazbu hrubou, nebo už po zdanění.

Poplatky, které úrok snižují

I sebevyšší úroková sazba ztrácí smysl, pokud si banka za vedení účtu nebo za výběry účtuje poplatky, které výnos smažou. Většina spořicích účtů je dnes bez poplatku za vedení, ale u některých produktů se poplatek objeví při nesplnění podmínky, například minimálního měsíčního vkladu nebo počtu transakcí na propojeném běžném účtu.

Pozor si dejte i na to, jestli banka nepodmiňuje zvýhodněnou sazbu tím, že u ní budete mít i běžný účet s aktivním používáním platební karty. Taková podmínka sama o sobě není špatná, ale patří do celkového srovnání — pokud byste si běžný účet u té banky nezřídili z jiného důvodu, může vám nový poplatek za jeho vedení část výnosu ze spořicího účtu vyrovnat.

Na co se ptát před otevřením účtu

• Je vedení účtu zdarma bez podmínek, nebo je vázané na jiný produkt u té banky?
• Kolik výběrů měsíčně je zdarma a co se stane při jejich překročení?
• Je nutné mít u banky zároveň běžný účet?
• Jak rychle se peníze z spořicího účtu dostanou zpět na běžný účet?

Pojištění vkladů: kdy se vyplatí rozdělit peníze mezi víc bank

Vklady u bank a spořitelních a úvěrních družstev jsou v Česku pojištěny do výše 100 000 EUR na jednoho klienta a jednu banku, v korunách jde v přepočtu podle aktuálního kurzu ČNB řádově o miliony korun. Pojištění je automatické a klient za něj nic neplatí — kryje i běžné a spořicí účty, ne jen termínované vklady.

Kdo má na spořicích účtech částku výrazně přesahující tento limit, může zvážit rozdělení peněz mezi víc bank, aby byla celá částka v případě krachu banky kryta pojištěním. Pro většinu domácností s běžnou finanční rezervou ale tahle úvaha nehraje roli — limit je vysoko nad tím, co si na spořicí účet obvykle odkládají.

Spořicí účet, nebo jiný nástroj?

Spořicí účet se hodí na peníze, ke kterým potřebujete mít prakticky okamžitý přístup — na finanční rezervu nebo na krátkodobý cíl, například plánovanou dovolenou. Pro peníze, které nebudete potřebovat několik měsíců a chcete za ně o něco vyšší úrok, může být vhodnější termínovaný vklad, u kterého se ale zavazujete peníze nevybírat po sjednanou dobu.

Pro dlouhodobé cíle, kde nevadí kolísání hodnoty výměnou za potenciálně vyšší výnos, je naopak vhodnější zvážit investování, ne spořicí účet — rozdíly mezi oběma přístupy shrnuje článek spoření, nebo investování.

Jak porovnávat nabídky v praxi

Nejjednodušší způsob srovnání je spočítat si čistý výnos na konkrétní částku a konkrétní dobu, ne jen porovnávat inzerovaná procenta. Například na 100 000 Kč uložených na rok při čisté sazbě 3 % ročně dostanete přibližně 3 000 Kč úroku, zatímco při sazbě 2 % je to 2 000 Kč — rozdíl vypadá malý v procentech, ale v konkrétní částce je vidět jasněji.

Vyplatí se také průběžně sledovat, jestli se podmínky vašeho účtu v čase nezměnily — banky sazby i podmínky během roku upravují a produkt, který byl při otevření nejvýhodnější, nemusí být nejvýhodnější i o rok později. Přehled aktuálních nabídek je dobré zkontrolovat alespoň jednou za půl roku, hlavně pokud na účtu drží dlouhodobě vyšší částku, u které se rozdíl v sazbě citelně projeví na výnosu.

Při srovnávání se také vyplatí ověřit, kolik peněz přesně chcete na účtu držet, a zjistit, kolik korun z daňového základu vám úroky případně ovlivní — u běžných domácností je ale dopad srážkové daně na osobní daňové přiznání nulový, protože jde o konečnou daň vybíranou přímo bankou.

Časté otázky

Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.