Ceny elektřiny a plynu: z čeho se skládají a jak platit méně

Ze kterých položek se cena elektřiny a plynu skládá

Faktura za elektřinu nebo plyn není jedna cena za jednotku, ale součet víc složek, které se řídí různými pravidly:

• Silová (tržní) složka — cena za samotnou dodanou elektřinu nebo plyn. Tu si dodavatelé stanovují sami podle nákupních cen na trhu, a je to jediná část, kde má smysl porovnávat nabídky.
• Distribuce — poplatek za dopravu energie sítí od výrobce ke konečnému odběrateli. Výši stanovuje ERÚ jednou ročně a je stejná pro všechny dodavatele v daném distribučním území.
• Systémové služby a ostatní regulované poplatky — platby za provoz a stabilitu celé přenosové a distribuční soustavy, také určené regulátorem.
• Daně — u elektřiny daň z elektřiny, u plynu daň z plynu, a u obou navíc DPH v základní sazbě 21 %.

Zatímco silová složka je jediná, kterou dodavatel skutečně ovlivňuje, na regulovanou složku a daně nemá vliv žádná ze stran smlouvy — jsou stejné bez ohledu na to, u koho energii odebíráte.

Co se změnilo u regulované složky elektřiny pro rok 2026

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal pro rok 2026 změnový cenový výměr, který upravil průměrnou regulovanou složku ceny elektřiny na hladině nízkého napětí (tedy pro domácnosti a menší firmy) na 2 352 Kč/MWh, což je pokles o 15,1 % oproti roku 2025, kdy regulovaná složka činila 2 772 Kč/MWh. U vysokého napětí klesla regulovaná cena o 21 %, u velmi vysokého napětí o 34,2 %.

Hlavním důvodem je rozhodnutí vlády z 16. prosince 2025 přenést financování podpory obnovitelných zdrojů energie (POZE) ze spotřebitelů na státní rozpočet v plné výši. Domácnosti tak od 1. ledna 2026 v regulované složce ceny elektřiny nehradí příspěvek na POZE, který u domácností dosahoval 495 Kč/MWh bez DPH a tvořil jednu z jejích největších položek — náklad na podporu obnovitelných zdrojů nese místo toho státní rozpočet.

Co se děje s cenou plynu

U plynu funguje podobný princip regulace jako u elektřiny — ERÚ stanovuje regulovanou cenu za distribuci samostatně a nezávisle na tom, s jakým dodavatelem má domácnost smlouvu. Na rozdíl od elektřiny se u plynu poplatek na POZE neplatí, takže prosincové rozhodnutí vlády o přesunu podpory obnovitelných zdrojů na regulovanou složku plynu přímo nedopadá.

Vývoj celkové ceny plynu tak závisí hlavně na silové složce, tedy na vývoji velkoobchodních cen plynu na evropských trzích, které se v posledních letech vyznačují výraznou sezónností — dráž bývá typicky před zimní topnou sezónou. Aktuální vývoj cen paliv a energií v čase ukazuje přehled na stránce Ceny paliv a energií.

Kolik stojí kWh a proč to nejde říct jedním číslem

Přesnou částku na faktuře ovlivňuje distribuční území, velikost hlavního jističe, zvolená sazba (jednotarif nebo dvoutarif) a konkrétní produkt dodavatele — proto se nabídky jednotlivých dodavatelů uvádět nedají a ani by nic neřekly o vaší konkrétní faktuře. Jedno „celostátní“ číslo za kWh by proto bylo zavádějící. Užitečnější je vzít poslední vyúčtování a podívat se, kolik z celkové částky tvoří silová složka, kolik regulované platby a kolik daně – u plynu je navíc cena za kWh výrazně nižší než u elektřiny, zato se ho na vytápění spotřebuje mnohem víc.

Aktuální regulované ceny pro jednotlivá distribuční území a sazby zveřejňuje Energetický regulační úřad v cenových rozhodnutích, silovou složku najdete v ceníku svého dodavatele. Teprve součet obojího odpovídá tomu, co skutečně platíte. Kdo zvažuje, jestli se mu vyplatí smlouvu měnit, najde postup v článku o změně dodavatele energií.

Kde má smysl energie skutečně šetřit

Regulovanou složku a daně nijak neovlivníte, ať u energií uděláte cokoliv — na tu má vliv jen stát a regulátor. Reálný prostor pro úsporu je ve dvou věcech:

• Silová složka — porovnání nabídek dodavatelů se vyplatí zejména při obnovování smlouvy nebo končící fixaci, ne v jejím průběhu.
• Spotřeba — snížení spotřeby, správně zvolený jistič a tarif podle skutečného odběrového profilu domácnosti obvykle přinesou větší a jistější úsporu než honba za nejlevnějším dodavatelem.

Konkrétní kroky, jak spotřebu i výdaje na energie reálně snížit, popisuje článek Jak snížit účty za energie.

Proč je regulovaná složka pro všechny stejná

Distribuce, systémové služby i daně nejsou předmětem soutěže mezi dodavateli — jde o náklady na provoz sítí a soustavy, které jsou fyzicky společné pro celé území. Proto je nesmyslné porovnávat dodavatele podle „celkové ceny za kWh“ bez rozlišení, jaká část je regulovaná a jaká tržní — regulovaná část bude u všech nabídek ve stejném distribučním území stejná, liší se jen ta silová.

Právě proto může jedno rozhodnutí regulátora nebo vlády, jako bylo přenesení POZE na stát, ovlivnit fakturu všem domácnostem najednou, bez ohledu na to, u koho mají smlouvu — na rozdíl od změny dodavatele, která ovlivní jen tržní část ceny.

Dotace jako doplněk k nižším cenám energií

Kromě samotné ceny za jednotku má na výši výdajů za energie velký vliv i to, kolik jich domácnost skutečně spotřebuje — a tady se dá pomoct i jinak než sledováním sazeb. Zateplení, výměna oken nebo modernizace zdroje tepla snižují spotřebu dlouhodobě a nezávisle na tom, jak se hnou ceny na trhu v příštím roce. Na tyto úpravy je možné čerpat státní dotaci, přehled programů a podmínek je v článku Dotace na bydlení.

Kdo si chce udržet přehled o tom, kolik na energie skutečně dává měsíc od měsíce, ať se sazby na trhu vyvíjí jakkoliv, ocení i běžnou aplikaci na hlídání výdajů — bez přehledu o vlastní spotřebě se totiž špatně pozná, jestli změna dodavatele nebo sazby skutečně něco přinesla.

Časté otázky

Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.