Minimální mzda: výše a co z ní plyne

Kolik je minimální mzda v roce 2026

Od 1. ledna 2026 platí minimální mzda ve výši 22 400 Kč měsíčně při plné týdenní pracovní době 40 hodin, respektive 134,40 Kč za hodinu. Oproti roku 2025 (20 800 Kč měsíčně, 124,40 Kč za hodinu) jde o zvýšení o 1 600 Kč měsíčně. Vláda už schválila i výši pro rok 2027 — od 1. ledna 2027 vzroste minimální mzda na 24 900 Kč měsíčně, tedy 148,30 Kč za hodinu.

U kratší pracovní doby se minimální mzda poměrně krátí podle skutečně odpracovaných hodin — zaměstnanec na poloviční úvazek má nárok na poloviční částku minimální měsíční mzdy, hodinová sazba zůstává stejná. Stejná hodinová sazba platí i pro brigády a krátkodobé úvazky, takže se dá snadno použít i tam, kde pracovní doba kolísá měsíc od měsíce.

Jak se minimální mzda stanovuje

Minimální mzda se neurčuje jako pevná částka na roky dopředu, ale prostřednictvím koeficientu, který nařízení vlády stanoví na dva roky dopředu. Měsíční minimální mzda se pak vypočítá jako součin tohoto koeficientu a predikované průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství pro daný rok. Pro rok 2026 činí koeficient 0,434, tedy 43,4 % z predikované průměrné mzdy, která se pro rok 2026 odhaduje na 51 497 Kč.

Tento mechanismus má zajistit, že minimální mzda přibližně sleduje vývoj mezd v ekonomice, ne že zůstává zafixovaná na jedné částce po řadu let.

Kdo má na minimální mzdu nárok

Nárok na minimální mzdu má každý zaměstnanec v pracovním poměru, bez ohledu na to, jakou práci vykonává, jaké má vzdělání nebo jak dlouho u zaměstnavatele pracuje. Pokud by zaměstnanci vyšla mzda po odečtení případných příplatků nižší, musí mu zaměstnavatel rozdíl doplatit — minimální mzda je zákonná spodní hranice, ne doporučení.

Minimální mzda se týká i dohod o pracovní činnosti, u dohod o provedení práce se posuzuje obdobně přepočtem na hodinovou sazbu — podrobněji to popisuje článek o DPP a DPČ.

Zaručená mzda: minimální mzda podle náročnosti práce

Kromě jednotné minimální mzdy existuje ve veřejném sektoru systém zaručené mzdy, který rozděluje práce do několika skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a pro každou skupinu stanovuje vyšší minimální sazbu, než je základní minimální mzda. Čím náročnější práce, tím vyšší je garantovaná minimální odměna — princip je takový, že se sazby jednotlivých skupin odvíjí jako násobek základní minimální mzdy.

V soukromém sektoru byla samostatná úprava zaručené mzdy zrušena a platí zde jednotně jen základní minimální mzda bez ohledu na náročnost práce. Ve veřejném sektoru se zaručená mzda týká typicky zdravotnictví, školství, sociálních služeb nebo státní správy, kde tarifní systém odměňování sám o sobě nemusí vždy zaručit stejnou minimální úroveň jako toto samostatné pravidlo.

Na co dalšího má výše minimální mzdy vliv

Minimální mzda není izolované číslo jen pro nejhůře placené pozice — promítá se i do dalších částí systému:

• Zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů a minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění se odvíjí od minimální mzdy.
• Některé daňové slevy a limity, například u slevy za umístění dítěte do školky, jsou vázané na výši minimální mzdy.
• Posouzení nároku na určité sociální dávky pracuje s minimální mzdou jako referenční hodnotou.

Zvýšení minimální mzdy proto typicky znamená i úpravu těchto navazujících částek, ne jen vyšší výplatu pro zaměstnance s nejnižšími mzdami. Zaměstnavatelé musí kvůli zvýšení minimální mzdy zpravidla upravit i mzdy zaměstnanců, kteří se pohybovali těsně nad předchozí hranicí, aby zůstal zachován rozdíl mezi jednotlivými pozicemi podle náročnosti a odpovědnosti.

Minimální mzda a čistá výplata

Minimální mzda se uvádí jako hrubá částka — z 22 400 Kč se stejně jako z jakékoliv jiné hrubé mzdy odečítá sociální a zdravotní pojištění a záloha na daň z příjmu, byť u tak nízkého příjmu obvykle po uplatnění základní slevy na poplatníka vychází výsledná daň nulová nebo blízká nule. Přesný postup, jak se z hrubé mzdy stane čistá výplata, popisuje článek Výpočet čisté mzdy z hrubé.

Pro srovnání s celkovou úrovní mezd v Česku je dobré minimální mzdu vnímat v kontextu — jak se liší od průměrné a mediánové mzdy, které ukazují, kde se v příjmovém rozdělení pohybuje typický zaměstnanec.

Minimální mzda a OSVČ

Minimální mzda se týká zaměstnanců, ne přímo osob samostatně výdělečně činných — OSVČ si sama neplatí mzdu, ale odvádí zálohy na sociální a zdravotní pojištění podle vlastních pravidel, popsaných v článku o zálohách na sociální a zdravotní pojištění OSVČ. Přesto se výše minimální mzdy do těchto pravidel často nepřímo promítá, protože slouží jako jedna z referenčních hodnot při stanovování dalších částek v systému sociálního a zdravotního pojištění.

Pro OSVČ, které si přivydělávají i jako zaměstnanci, nebo pro lidi zvažující přechod ze zaměstnání na podnikání, je dobré mít jasno v tom, že minimální mzda nechrání jejich vlastní příjem jako podnikatelů — funguje jen jako zákonná spodní hranice pro zaměstnaneckou mzdu.

Časté otázky

Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.