Bitcoin: jak ho koupit, uschovat a zdanit v Česku

Jak bitcoin koupit

Nejběžnější cestou k nákupu bitcoinu je registrace u kryptoburzy nebo směnárny, která podléhá povinnostem proti praní peněz – to v praxi znamená ověření totožnosti (KYC) předtím, než můžete vkládat peníze a nakupovat. Po ověření propojíte bankovní účet nebo kartu a nakoupíte bitcoin za zvolenou částku, klidně i řádově ve stokorunách.

Řada platforem umožňuje i pravidelný automatický nákup menší částky každý měsíc, podobně jako u pravidelného investování do ETF – tím se rozloží nákupní cena v čase a omezí riziko, že celou částku vložíte zrovna na cenovém vrcholu.

Než si vyberete konkrétní platformu, ověřte si výši poplatků za nákup, výběr a případný převod na vlastní peněženku – u některých burz se poplatky mezi jednotlivými způsoby výrazně liší. Pravidla pro výběr bezpečného a legitimního poskytovatele se podobají tomu, na co si dát pozor při výběru jiných finančních produktů – přehled varovných signálů nabízí článek investiční podvody: jak je poznat.

Jak bitcoin bezpečně uschovat

Po nákupu máte v zásadě dvě možnosti úschovy:

• Peněženka na burze – nejjednodušší varianta, o zabezpečení se stará provozovatel burzy. Nevýhodou je, že bitcoin fakticky nedržíte vy, ale burza, a při jejím krachu nebo napadení hackery můžete o prostředky přijít.
• Vlastní peněženka (hardwarová nebo softwarová) – soukromý klíč držíte jen vy, což znamená plnou kontrolu, ale i plnou odpovědnost. Ztráta klíče nebo zálohovací fráze (seed phrase) znamená ztrátu přístupu k prostředkům bez možnosti obnovy.

Obecné pravidlo zní: menší částky na běžné použití je v pořádku držet na burze, větší dlouhodobé úspory má smysl přesunout do vlastní peněženky, ideálně hardwarové, která klíč uchovává offline mimo dosah internetových útoků.

Jak se od roku 2026 daní zisk z prodeje kryptoměn

Zdanění kryptoaktiv u fyzických osob v Česku upravuje zákon o daních z příjmů, který byl s účinností od 15. února 2025 novelizován tak, aby dal investorům do kryptoměn obdobná pravidla jako u cenných papírů. Platí dva samostatné způsoby osvobození, které je možné kombinovat:

• Roční limit osvobození – příjmy z prodeje kryptoaktiv (kromě elektronických peněžních tokenů) jsou osvobozeny od daně bez ohledu na to, jak dlouho jste kryptoměnu drželi, pokud jejich úhrn za zdaňovací období nepřesáhne 100 000 Kč. Pozor, počítá se celkový příjem z prodejů, ne zisk.
• Časový test – pokud mezi nabytím a prodejem uplynou alespoň 3 roky, je příjem osvobozen až do limitu 40 milionů Kč za zdaňovací období. U cenných papírů byl obdobný strop od roku 2026 zrušen, u kryptoaktiv zůstává.

Pokud ani jedna z podmínek není splněna (kryptoměnu jste drželi kratší dobu a příjem přesáhl 100 000 Kč), zdaňuje se rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou sazbou 15 %, respektive 23 % z části základu daně nad 36násobkem průměrné mzdy. Pro rok 2026 je průměrná mzda pro tento účel 48 967 Kč, takže hranice pro vyšší sazbu činí 1 762 812 Kč. Hranice se každý rok mění podle průměrné mzdy, aktuální výši zveřejňuje Finanční správa.

Co všechno se počítá jako zdanitelný prodej

Daňová povinnost nevzniká jen prodejem bitcoinu za koruny. Zdanitelnou událostí je i:

• Směna jedné kryptoměny za jinou – třeba bitcoinu za jinou kryptoměnu, i když jste nikdy nekonvertovali na koruny.
• Placení kryptoměnou za zboží nebo služby – z pohledu daně jde o úplatný převod stejně jako prodej.

Naopak samotné držení bitcoinu bez jakékoli transakce daňovou povinnost nevyvolává – daní se až realizovaný zisk při prodeji, směně nebo použití. Jinak se posuzuje příjem ze stakingu nebo půjčování kryptoaktiv – na ten se osvobození podle časového testu ani limitu 100 000 Kč nevztahuje a zdaňuje se samostatně.

Jak si zisk správně spočítat a doložit

Pro správný výpočet daně je nutné vést evidenci všech nákupů a prodejů – datum, množství, cena v korunách v okamžiku transakce. Bez těchto podkladů je těžké prokázat, kdy a za kolik jste kryptoměnu nabyli, a tedy i to, jestli je splněný časový test nebo v jaké výši je skutečný zisk.

Transakce s kryptoaktivy se v daňovém přiznání uvádí jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů, se zohledněním výdajů na jejich nabytí. Kdo daňové přiznání běžně nepodává, ale v daném roce prodal kryptoměny nad rámec osvobození, bude ho muset podat i jen z tohoto důvodu – obecně o tom, kdo přiznání podává a jak na to, píše článek daňové přiznání.

Než bitcoin koupíte: rizika a širší souvislosti

Bitcoin je vysoce volatilní aktivum – jeho cena může v krátké době výrazně kolísat oběma směry, a na rozdíl od akcií nebo dluhopisů nemá žádný podkladový hospodářský výnos v podobě dividendy nebo úroku. Investice do bitcoinu proto nese vyšší riziko než většina tradičních nástrojů a neměla by tvořit víc, než jste ochotni v případě propadu ceny ztratit.

Širší přehled rizik spojených s kryptoměnami, včetně podvodů a nebezpečí ztráty přístupu k prostředkům, najdete v článku kryptoměny: rizika, daně a jak nenaletět. Vývoj ceny bitcoinu v porovnání s jinými aktivy, včetně zlata, ukazuje graf zlato a bitcoin, kde si můžete udělat vlastní představu o tom, jak moc se ceny obou aktiv liší svou proměnlivostí.

Časté otázky

Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.