Investiční zlato: cena, jak ho koupit a prodat a jak se daní

Z čeho se skládá cena investičního zlata

Základem ceny investičního zlata je světová spotová cena, která se obchoduje v amerických dolarech za trojskou unci (přibližně 31,1 gramu). Prodejci ji přepočítávají na gramy a koruny podle aktuálního kurzu dolaru, takže cena zlata v korunách kolísá i s pohybem kurzu, ne jen s cenou zlata samotnou.

K této světové ceně si prodejce připočítává svou marži, která kryje náklady na výrobu slitku nebo mince, certifikaci, pojištění zásob a zisk obchodníka. Marže je vyšší u malých kousků – u jednogramové cihličky bývá procentuálně výrazně vyšší než u kilogramové cihly, protože fixní náklady na výrobu a certifikaci se rozpočítávají na menší množství kovu.

Chcete-li obecně porovnat zlato jako investici s jinými nástroji, širší kontext najdete v článku investice do zlata. Tady se zaměřujeme konkrétně na to, jak se tvoří cena a jak probíhá samotný nákup a prodej.

Rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou

Když zlato kupujete, platíte nákupní (prodejní) cenu prodejce. Když ho naopak prodáváte zpět, dostanete výkupní cenu, která je vždy nižší – rozdíl mezi nimi je marže obchodníka (tzv. spread). U velkých standardizovaných slitků od uznávaných rafinerií bývá tento rozdíl nejmenší, u drobných mincí a malých kousků naopak větší.

Proto se investiční zlato hodí spíš na delší horizont – čím kratší dobu ho držíte, tím větší část případného zisku vám sebere právě tento rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou. Před nákupem má smysl porovnat spread u víc prodejců, ne jen aktuální nákupní cenu samotnou.

Kde zlato koupit a prodat

Investiční zlato nabízí specializovaní obchodníci s drahými kovy, některé banky a čím dál víc i online platformy. Při výběru prodejce se vyplatí sledovat:

• Certifikaci slitku – od uznávané rafinerie s ryzostí alespoň 995 tisícin, aby šlo o investiční zlato ve smyslu zákona.
• Aktuální spread mezi nákupní a výkupní cenou u daného prodejce a daného kusu.
• Možnost zpětného výkupu u stejného prodejce – zjednodušuje to prodej a často i sníženou marži.
• Způsob úschovy – doma v bezpečnostní schránce, v bankovním trezoru, nebo formou tzv. alokovaného zlata u obchodníka.

Prodej probíhá zpravidla stejnou cestou jako nákup – u obchodníka, který zlato vykupuje zpět, nebo formou inzerce. Vždy má smysl mít doklad o nabytí a certifikát slitku, usnadní to i případný pozdější prodej.

Zlato a DPH: proč je výhodnější než stříbro

Investiční zlato splňující zákonná kritéria (uzanční slitky s ryzostí nejméně 995 tisícin nebo mince s ryzostí nejméně 900 tisícin splňující další podmínky) je podle zákona o DPH osvobozeno od daně z přidané hodnoty. To znamená, že v ceně, kterou platíte, není zahrnuta žádná DPH.

Tím se investiční zlato zásadně liší od investičního stříbra, u kterého se DPH standardně platí – což z něj dělá o dost méně efektní formu uchování hodnoty pro drobného investora, protože sazba DPH okamžitě snižuje jeho reálnou hodnotu.

Jak se daní zisk z prodeje investičního zlata

Investiční zlato ve fyzické podobě (slitky, mince) je z pohledu zákona o daních z příjmů hmotnou movitou věcí. Příjem z prodeje hmotné movité věci je u fyzických osob osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, a to bez ohledu na to, jak dlouho věc drželi – na rozdíl třeba od akcií, kde platí tříletý časový test, nebo nemovitostí s desetiletým testem. Toto osvobození nemá ani horní limit: strop 40 milionů Kč ročně, o kterém se v souvislosti s investicemi často mluví, se v roce 2026 týká jen kryptoaktiv, ne zlata. Časový test 1 rok platí pouze pro motorová vozidla, letadla a lodě, na zlato se nevztahuje.

Výjimka platí tehdy, když zlato je nebo v posledních pěti letech před prodejem bylo součástí obchodního majetku – typicky u OSVČ, která ho měla zařazené v daňové evidenci. V takovém případě se osvobození movité věci neuplatní a zisk se zdaňuje jako běžný příjem.

U běžného soukromého investora, který zlato nakupuje a prodává jako fyzická osoba mimo podnikání, tedy zisk z prodeje daňové přiznání typicky neřeší. Jiná situace nastává u soustavného nakupování a přeprodávání za účelem zisku – to už může správce daně posoudit jako podnikání, na které se osvobození nevztahuje. Přesto se vyplatí uschovat doklady o nákupu – pro případ, že by finanční správa chtěla prokázat, že jde skutečně o osvobozený příjem z prodeje movité věci, ne o podnikatelskou činnost.

Zlato jako součást portfolia

Zlato se v portfoliu obvykle používá jako doplněk k jiným investicím, ne jako jejich náhrada – nevyplácí dividendu ani úrok, jeho hodnota roste jen díky pohybu ceny samotného kovu. Hodí se jako pojistka proti nejistotě na trzích a dlouhodobě proti znehodnocení peněz inflací, ne jako nástroj na rychlé zbohatnutí. Kdo srovnává zlato s výnosnějšími, ale rizikovějšími nástroji jako akcie, měl by počítat s tím, že u zlata je hlavní výhodou stabilita, ne růstový potenciál.

Kdo chce srovnat vývoj ceny zlata v čase, případně ho porovnat s jiným rizikovým aktivem, najde přehled v grafu zlato a bitcoin. Při rozhodování o rozložení portfolia mezi zlato, dluhopisy a akcie pomůže i článek o diverzifikaci portfolia, případně srovnání s dluhopisy Republiky, které nabízejí jistotu výnosu výměnou za nižší potenciál růstu ceny.

Ať zvolíte jakoukoli kombinaci, platí obecné pravidlo: zlato ani žádná jiná investice nezaručuje výnos a jeho cena může i dlouhodobě klesat, proto by mělo tvořit jen část majetku, ne celou finanční rezervu ani veškeré volné prostředky.

Časté otázky

Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.