Ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné: kdo má nárok a kolik dostane

Kdo má na ošetřovné nárok

Nárok na ošetřovné vzniká pojištěnci, který nemůže pracovat, protože ošetřuje dítě mladší 10 let nebo jinou fyzickou osobu, jejíž zdravotní stav vyžaduje z důvodu nemoci nebo úrazu nezbytnou péči. Dávka náleží i při péči o zdravé dítě mladší 10 let, pokud bylo škola nebo dětské zařízení uzavřeno (například kvůli havárii nebo epidemii), dítěti byla nařízena karanténa nebo onemocněla osoba, která o ně jinak pečuje.

U příbuzných v přímé linii (rodiče, prarodiče, děti, vnoučata), u sourozenců a u manžela nebo manželky pojištěnce se nevyžaduje společná domácnost. U ostatních ošetřovaných osob musí ošetřující žít s nimi ve společné domácnosti.

Ošetřovné se řadí mezi dávky nemocenského pojištění – vyplácí ho Česká správa sociálního zabezpečení, ne zaměstnavatel z vlastních prostředků. Pro rodiče malých dětí jde v praxi o jednu z nejčastěji čerpaných dávek vůbec, protože onemocnění dítěte v prvních letech školní docházky nebo školky patří k běžné součásti rodičovství.

Jak dlouho lze ošetřovné čerpat

Standardní doba čerpání je 9 kalendářních dní. Výjimku mají osamělí rodiče: ti mohou čerpat ošetřovné až 16 dní, pokud pečují o dítě mladší 16 let, které ještě nedokončilo povinnou školní docházku.

Rodiče nebo jiné oprávněné osoby se v průběhu čerpání mohou jednou vystřídat – ošetřovné ale nelze pobírat souběžně, vždy jen jedna osoba najednou. Dávka se vyplácí od prvního dne bez jakékoli čekací doby, na rozdíl třeba od nemocenské, kterou ČSSZ vyplácí až od 15. dne pracovní neschopnosti (prvních 14 dní dostává zaměstnanec náhradu mzdy od zaměstnavatele).

Délky 9 a 16 dní stanoví § 40 zákona o nemocenském pojištění a platí i v jeho aktuálním znění k září 2026. Zprávy o prodloužení ošetřovného na 14 dní u dětí do 10 let, které se objevily na některých webech, zákon ani ČSSZ nepotvrzují.

Výpočet výše ošetřovného pro rok 2026

Základem výpočtu je stejně jako u nemocenské denní vyměřovací základ – průměrný hrubý příjem za posledních 12 kalendářních měsíců přepočtený na jeden kalendářní den. Tento základ se redukuje přes tři redukční hranice, které jsou pro rok 2026 stanoveny takto:

• do 1. redukční hranice (1 633 Kč) se počítá 90 % denního vyměřovacího základu,
• z částky mezi 1. a 2. redukční hranicí (do 2 449 Kč) se počítá 60 %,
• z částky mezi 2. a 3. redukční hranicí (do 4 897 Kč) se počítá 30 %,
• z částky nad 3. redukční hranicí se nepočítá nic.

Z takto redukovaného denního vyměřovacího základu pak ošetřovné činí 60 % za každý kalendářní den, včetně víkendů a svátků.

Dlouhodobé ošetřovné – péče po hospitalizaci

Vedle krátkodobého ošetřovného existuje samostatná dávka dlouhodobé ošetřovné, určená pro péči o blízkého po propuštění z nemocnice. Podmínkou je, že ošetřovaná osoba byla hospitalizována alespoň 4 dny a její zdravotní stav podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře vyžaduje domácí celodenní péči po dobu alespoň 30 kalendářních dní.

Vyplácí se až 90 kalendářních dní a na rozdíl od krátkodobého ošetřovného umožňuje střídání víc pečujících osob v průběhu čerpání – nemusí jít jen o jednu jedinou osobu po celou dobu. Nárok na další dlouhodobé ošetřovné při péči o tutéž osobu vzniká nejdříve po uplynutí 12 měsíců.

O dlouhodobé ošetřovné může požádat širší okruh osob než u toho krátkodobého – kromě manžela či manželky, registrovaného partnera a příbuzných v přímé linii také sourozenci, tchyně a tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta, strýc, druh či družka nebo jiná osoba žijící s ošetřovaným v domácnosti. Ošetřovaná osoba musí pečujícímu udělit písemný souhlas. O potřebě dlouhodobé péče rozhoduje ošetřující lékař nemocnice, který rozhodnutí vystaví elektronicky v den propuštění, nejpozději do 3 pracovních dnů od žádosti. Žádost o dávku lze podat do 8 dnů po propuštění, zaměstnanci ji podávají přes zaměstnavatele.

Podmínky pro čerpajícího a výše dávky

Zaměstnanec musí být účastníkem nemocenského pojištění, které u zaměstnaneckého poměru vzniká automaticky. U dlouhodobého ošetřovného navíc platí podmínka, že pojištění muselo u zaměstnance trvat alespoň 90 kalendářních dní v posledních 4 měsících před vznikem potřeby péče. OSVČ musí být účastná dobrovolného nemocenského pojištění alespoň 3 měsíce bezprostředně předtím.

Výše dlouhodobého ošetřovného se počítá stejně jako u krátkodobého – 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, se stejnými redukčními hranicemi platnými pro rok 2026. Dávku vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení, ne zaměstnavatel. U dávek od roku 2025 zaměstnavatel jen elektronicky předává podklady a výplata probíhá v pravidelném rytmu podobně jako mzda.

Ošetřovné u OSVČ a dohodářů

Nárok na ošetřovné má jen ten, kdo je účastný nemocenského pojištění. U OSVČ je nemocenské pojištění dobrovolné – kdo si ho neplatí navíc k povinnému důchodovému pojištění, nemá při ošetřování blízkého nárok na žádnou dávku. Kdo si ho platí, má od 1. ledna 2025 nárok i na krátkodobé ošetřovné, které dřív OSVČ nenáleželo. Podobně u dohod o provedení práce a o pracovní činnosti vzniká nárok jen v měsících, kdy z dohody bylo odváděno pojištění.

Kdo si nemocenské pojištění dobrovolně neplatí, by měl počítat s tím, že jediným zdrojem příjmu při delší péči o nemocného člena rodiny zůstává vlastní finanční rezerva, ideálně doplněná přesným přehledem výdajů v rodinném rozpočtu, aby výpadek příjmu nepřekvapil.

Ošetřování dítěte nebo člena rodiny je zároveň důležitou osobní překážkou v práci – zaměstnavatel musí zaměstnanci na tuto dobu poskytnout volno a nepřítomnost omluvit. Mzdu mu za tu dobu neplatí, výpadek příjmu nahrazuje právě ošetřovné od ČSSZ.

Jak si ošetřovné vypočítat předem

Přesnou částku ošetřovného ovlivňuje výše příjmu v rozhodném období a počet dní čerpání, proto se vyplatí spočítat si dávku předem – pomůže k tomu orientační kalkulačka nemocenské a mateřské, do které stačí zadat hrubý měsíční příjem. Kdo řeší souběžně i vlastní pracovní neschopnost, najde podrobný postup výpočtu v článku o nemocenské, se kterou ošetřovné sdílí stejný princip redukce denního vyměřovacího základu.

Vyplatí se počítat i s tím, že skutečná vyplacená částka může být oproti hrubé mzdě citelně nižší, hlavně u nadprůměrných příjmů – čím výš je výdělek nad druhou a třetí redukční hranicí, tím větší podíl mzdy se do výpočtu vůbec nezapočítává.

Časté otázky

Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.