Inflace v Česku: jak se měří, kolik je a co dělá s penězi

Jak ČSÚ inflaci měří

Český statistický úřad sleduje ceny reprezentativního vzorku zboží a služeb, který se označuje jako spotřební koš. Koš zahrnuje stovky položek rozdělených do kategorií jako potraviny, bydlení, doprava, oblečení nebo služby, a váha každé kategorie odpovídá tomu, jak velký podíl z celkových výdajů na ni průměrná domácnost vynakládá. Index spotřebitelských cen (inflace) pak vyjadřuje, o kolik se v průměru změnily ceny tohoto koše mezi dvěma srovnávanými obdobími.

Protože se skutečné výdaje domácností v čase mění (roste podíl výdajů na služby, klesá na některé zboží), ČSÚ složení koše i váhy jednotlivých kategorií pravidelně aktualizuje, aby index odpovídal reálnému spotřebnímu chování obyvatel.

Meziroční a průměrná inflace — v čem je rozdíl

Meziroční míra inflace srovnává ceny v aktuálním měsíci s cenami ve stejném měsíci předchozího roku — jde o nejčastěji citované číslo, které ukazuje, o kolik zdražilo zboží a služby za posledních dvanáct měsíců. Naproti tomu průměrná meziroční míra inflace srovnává průměr indexu spotřebitelských cen za posledních dvanáct měsíců s průměrem za dvanáct měsíců před tím — jde tedy o klouzavý průměr, který lépe vyhlazuje jednorázové výkyvy jednotlivých měsíců.

Obě čísla se v jednom okamžiku typicky liší. V srpnu 2026 dosáhla meziroční inflace 1,9 %, zatímco průměrná meziroční míra inflace za posledních 12 měsíců byla 2,0 %. Rozdíl je běžný a neznamená chybu v datech, jen jinou metodu srovnání.

Kolik inflace aktuálně činí a jak se vyvíjela v roce 2025

Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu, zveřejněných 10. září 2026, vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu 2026 meziročně o 1,9 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v předchozím měsíci. Zrychlení táhly hlavně ceny pohonných hmot a maziv, které byly meziročně vyšší o 26,2 %; jejich vliv částečně vyvážil prohlubující se pokles cen potravin.

Za celý rok 2025 dosáhla průměrná roční míra inflace 2,5 %, tedy o 0,1 procentního bodu víc než v roce 2024. Ceny zboží v roce 2025 úhrnem vzrostly o 1,1 %, zatímco ceny služeb o 4,7 % – inflaci tedy táhly hlavně služby.

Pro srovnání, v letech 2022 a 2023 dosahovala inflace v Česku dvouciferných hodnot, kdy meziroční růst cen v některých měsících přesáhl i 17 % (vrchol 18,0 % v září 2022), hlavně v souvislosti s energetickou krizí a zdražováním potravin. Postupný návrat inflace k hodnotám blízkým cíli ČNB v letech 2024 a 2025 znamenal i postupný pokles úrokových sazeb, se kterými centrální banka na vysokou inflaci předtím reagovala.

Proč ČNB inflaci cíluje na 2 %

Česká národní banka má ze zákona za úkol udržovat cenovou stabilitu a od roku 2010 si stanovila inflační cíl na úrovni 2 % s tolerančním pásmem plus minus 1 procentní bod, tedy v rozsahu 1 až 3 %. Mírně kladná inflace kolem 2 % je považována za zdravější než nulová nebo záporná inflace (deflace), která by mohla vést k odkládání spotřeby a investic v očekávání dalšího poklesu cen.

Pokud se inflace od cíle výrazně odchýlí, ať směrem nahoru, nebo dolů, ČNB reaguje změnou úrokových sazeb — typicky zvýšením sazeb při vysoké inflaci, aby zpomalila poptávku v ekonomice. Aktuální nastavení sazeb a to, jak souvisí s cenou hypoték, popisuje článek úrokové sazby hypoték.

Jak inflace ovlivňuje úspory

Inflace snižuje reálnou hodnotu (kupní sílu) peněz, které nejsou nijak zúročené nebo jsou zúročené méně, než kolik ceny v ekonomice rostou. Pokud má spořicí účet úrok 2 % ročně a inflace je 2,5 %, nominální zůstatek na účtu roste, ale reálně si za něj koncem roku koupíte méně zboží a služeb než na začátku — úspory tedy v reálné hodnotě ztrácejí, i když čísla na výpisu z účtu rostou.

Proto se při rozhodování, kam uložit rezervu, vyplatí srovnávat nabízený úrok s očekávanou inflací, ne jen s nulou. Kdo si chce spočítat, jak konkrétní úrok a inflace ovlivní hodnotu jeho úspor v čase, může využít kalkulačku spoření vs. inflace. Podrobněji se vztahu mezi úsporami a inflací věnuje i článek inflace a úspory.

Co s tím může domácnost dělat

Ochrana úspor před inflací neznamená, že je nutné jít do vysoce rizikových investic — už samotný přechod z běžného účtu s nulovým úrokem na spořicí účet nebo termínovaný vklad s úrokem blízkým inflaci výrazně sníží reálnou ztrátu kupní síly. Kdo má delší investiční horizont, může zvážit i nástroje s vyšším očekávaným výnosem, ale zároveň vyšším rizikem kolísání hodnoty — v takovém případě je vhodné počítat s tím, že hodnota investice může krátkodobě klesat, ne jen růst. Pravidelné odkládání části příjmu bez ohledu na aktuální výkyvy trhu popisuje článek automatické spoření.

Sledování aktuální míry inflace se vyplatí i při plánování rodinného rozpočtu, protože ukazuje, o kolik v průměru rostou běžné výdaje domácnosti, i když se jednotlivé položky (třeba nájem nebo energie) mohou vyvíjet jinak než celkový průměr. Přehledný graf vývoje inflace v čase najdete v sekci grafy — inflace. Kdo hledá konkrétní úspory ve výdajích za energie, které inflaci v rozpočtu domácnosti nejvíc zvyšují, najde tipy v článku jak snížit účty za energie.

Časté otázky

Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.