Příjmy ze zahraničí a daně
Kdo pracuje, podniká nebo pronajímá nemovitost v zahraničí, ale zůstává český daňový rezident, musí zahraniční příjem uvést v českém daňovém přiznání — bez ohledu na to, že z něj případně už zaplatil daň v cizině. Aby nemusel platit stejnou daň dvakrát, pomáhají mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.
V kostce
- Český daňový rezident musí do přiznání uvést celosvětové příjmy, tedy i ty ze zahraničí, ne jen příjmy z Česka.
- Dvojímu zdanění zabraňují mezinárodní smlouvy, které Česko uzavřelo s většinou zemí, kde čeští občané pracují nebo podnikají.
- Uplatňují se dvě metody: zápočet zaplacené zahraniční daně, nebo vynětí zahraničního příjmu s výhradou progrese.
- Zahraniční příjem se do přiznání uvádí v příloze č. 3 k základnímu formuláři daňového přiznání.
- Daňovým rezidentem Česka je zpravidla ten, kdo má v Česku bydliště, nebo se tu obvykle zdržuje víc než 183 dní v roce.
Kdo je český daňový rezident
Daňová rezidence rozhoduje o tom, kde se daní celosvětový příjem. Český daňový rezident je zpravidla ten, kdo má v Česku bydliště (stálý byt s úmyslem se v něm trvale zdržovat), nebo se tu obvykle zdržuje alespoň 183 dní v kalendářním roce. Daňový rezident musí v českém daňovém přiznání uvést úplně všechny příjmy bez ohledu na to, kde přesně ve světě vznikly — tedy i příjem ze zahraničního zaměstnání, podnikání, pronájmu nebo investic. Nerezident naopak v Česku zdaňuje jen příjmy plynoucí ze zdrojů na českém území. Kdo si chce ověřit, jak se dani z příjmu ze zaměstnání obecně počítá u českého zaměstnavatele, najde postup v článku o výpočtu čisté mzdy z hrubé.
Proč nejde o dvojí placení daně
Aby stejný příjem nebyl zdaněný dvakrát — jednou v zemi, kde vznikl, a jednou v Česku jako zemi rezidence — uzavřela Česká republika s většinou zemí, kde čeští občané typicky pracují nebo podnikají, bilaterální smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Ty určují, která země má na daný typ příjmu primární právo zdanění a jak se postupuje v zemi rezidence.
| Metoda | Jak funguje |
|---|---|
| Zápočet | zaplacená zahraniční daň se odečte od české daně, max. do výše české daně z daného příjmu |
| Vynětí s výhradou progrese | zahraniční příjem se znovu nedaní, ale ovlivní sazbu daně na zbylé české příjmy |
Metoda zápočtu
U metody prostého zápočtu se daň zaplacená v zahraničí odečte od výsledné české daňové povinnosti, maximálně však do výše daně, která by z daného příjmu připadla podle českých sazeb. Pokud byla zahraniční daň vyšší, než by činila česká daň ze stejného příjmu, rozdíl se nikdy nevrací — odečíst lze jen do výše, jakou by poplatník ze stejného příjmu zaplatil podle českých pravidel.
Metoda vynětí s výhradou progrese
U metody vynětí se zahraniční příjem sice v Česku znovu nedaní, ale započítává se do celkového přehledu příjmů, který slouží k určení sazby daně uplatněné na zbylé, výhradně české příjmy. U příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání) v zahraničí se v praxi nejčastěji používá právě tato metoda vynětí s výhradou progrese. Vzhledem k tomu, že Česko má dvě sazby daně (15 % a 23 %), může zahraniční příjem započítaný jen pro určení sazby posunout zbylé české příjmy do vyšší sazby, i když ze zahraničního příjmu samotného se už znovu daň neplatí.
Jak se zahraniční příjem uvádí v přiznání
Zahraniční příjem se přiznává v příloze č. 3 k základnímu formuláři daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob. K výpočtu je potřeba přepočítat zahraniční příjem i zaplacenou daň na koruny podle kurzu stanoveného pro daný účel (jednotný kurz zveřejněný finanční správou, nebo kurz podle vlastní volby poplatníka podle konkrétních dat plateb). Podrobný postup k celému formuláři popisuje článek o daňovém přiznání. K přiznání je vhodné přiložit i doklad o zaplacené zahraniční dani, typicky potvrzení od zahraničního zaměstnavatele nebo výpis z daňového přiznání podaného v zahraničí, pro případ, že finanční úřad bude výpočet chtít doložit.
Příklad: práce v Německu, přiznání v Česku
Zaměstnanec, který je český daňový rezident (bydliště i rodina v Česku), ale celý rok pracoval pro německého zaměstnavatele v Německu, zaplatil z výplaty německou daň z příjmu přímo tam. V českém přiznání musí tento příjem uvést v příloze pro zahraniční příjmy a použije se metoda vynětí s výhradou progrese, kterou pro příjmy ze zaměstnání v Německu smlouva o zamezení dvojímu zdanění předepisuje. Německý příjem se tak v Česku znovu nedaní, ale zvýší průměrnou sazbu daně, která by se případně použila na jakýkoli další český příjem stejného poplatníka v tomtéž roce.
Pokud by měl stejný zaměstnanec i drobný příjem z pronájmu bytu v Česku, právě kombinace obou příjmů v jednom přiznání může vést k tomu, že se na český příjem z pronájmu použije vyšší efektivní sazba, než kdyby zahraniční příjem neexistoval — i když samotný zahraniční příjem znovu zdaněn není.
Specifické situace: pronájem, důchod a OSVČ v zahraničí
Kdo pronajímá nemovitost v zahraničí, postupuje obdobně jako u pronájmu v Česku popsaného v článku o dani z příjmů z pronájmu, jen s aplikací příslušné metody zamezení dvojímu zdanění podle konkrétní smlouvy s danou zemí. Čeští senioři pobírající zahraniční důchod řeší specifická pravidla popsaná v článku o důchodu ze zahraničí. OSVČ podnikající částečně v zahraničí musí navíc zvážit, kde jí vzniká takzvaná stálá provozovna, což ovlivňuje, která země má na příjem primární daňové právo — v takových případech se vyplatí konzultace s daňovým poradcem se specializací na mezinárodní zdanění.
U investičních příjmů ze zahraničí, třeba dividend od zahraničních akcií nebo úroků ze zahraničních spořicích produktů, platí obdobná logika zamezení dvojímu zdanění, jen se často řeší srážkovou daní přímo u zdroje v zahraniční zemi a jejím případným zápočtem proti české dani z téhož příjmu.
Časté otázky
Musím přiznat i příjem ze zahraničí, když z něj tam už byla sražena daň?
Ano, jako český daňový rezident musíte uvést celosvětový příjem v přiznání, i když z něj byla v zahraničí daň už zaplacena — dvojímu zdanění se předchází metodou zápočtu nebo vynětí, ne vynecháním příjmu.
Jak zjistím, jestli má Česko se zemí, kde pracuji, smlouvu o zamezení dvojímu zdanění?
Aktuální seznam platných smluv o zamezení dvojímu zdanění zveřejňuje Ministerstvo financí a Finanční správa na svých webových stránkách.
Co když se zemí, kde jsem pracoval, Česko smlouvu nemá?
Bez smlouvy hrozí skutečné dvojí zdanění, protože se nepoužije žádná ze zmíněných metod — v takovém případě se vyplatí prostudovat vnitrostátní pravidla obou zemí nebo se poradit s odborníkem.
Musím kvůli zahraničnímu příjmu podávat přiznání i jako zaměstnanec s jinak jednoduchými příjmy?
Ano, zahraniční příjem obvykle vylučuje možnost nechat si zúčtování udělat zaměstnavatelem — je nutné podat vlastní daňové přiznání s přílohou pro zahraniční příjmy.
Jak se určuje, ve které zemi jsem daňovým rezidentem, když žiji částečně ve dvou zemích?
Pokud kritéria bydliště nebo délky pobytu splňují obě země, smlouvy o zamezení dvojímu zdanění obsahují další rozhodná kritéria, typicky středisko životních zájmů, tedy kde má člověk rodinu a ekonomické vazby.
Musím zahraniční příjem přepočítat na koruny sám?
Ano, přiznání se podává v korunách, takže je nutné zahraniční příjem i zaplacenou daň přepočítat kurzem, který si poplatník zvolí a konzistentně používá po celé zdaňovací období, na které se přiznání vztahuje.
Zdroje a další čtení
Článek je obecná informace, ne finanční, daňové ani právní poradenství. Částky a sazby se mění — před rozhodnutím si je ověř u uvedeného zdroje.
